Židovský hřbitov v Bečově

K životu židovské obce v Bečově patřil židovský hřbitov. V nejstarší historické době zde ještě neexistoval, takže místní rodiny vozily své mrtvé na mnohem vzdálenější židovské hřbitovy v Kynšperku nad Ohří, Krásné Lípě či Kynžvartu. Zcela první zmínka o hřbitově se objevuje roku 1662 a současně se z té doby objevují první náhrobní kameny. Jeho prostor se nacházel necelý kilometr západním směrem od tehdejšího ghetta, těsně vedle odbočky směrem k obci Nová Ves. Zajímavostí je, že v prostoru hřbitova se nacházela stará hornická štola a hřbitov tak zřejmě ležel na vytěžené hornině. Štola je totiž mnohem starší, nežli byl samotný hřbitov.

Těsně kolem roku 1860 již prostor hřbitova nepostačoval, a tak byla jeho plocha rozšířena východním směrem. Hřbitov samotný byl v průběhu roku 1938 nacisty dokonale zničen. Náhrobní kameny byly nejdříve povaleny a rozházeny po hřbitově. Později, během války, byli na rozebírání náhrobních kamenů používáni ruští zajatci, kteří sbírali povalené náhrobky, vytrhávali zbylé stojící stély ze země a všechny nakonec rozváželi na různá místa po okolí k dalšímu stavebnímu využití. Je známým faktem, že největší část těchto kamenů si odvezl mlyná František März z Vodné do tehdejšího Horního Gängerova mlýnu, v minulosti nejvíce nazývaného Schleemühle, kde si s nimi vydláždil nádvoří mlýna a nakonec je zakryl vrstvou hlíny. Zarážející je, že tehdejší němečtí obyvatelé dodnes často vyčítají českému národu, který do pohraničí přišel po válce, nekulturnost a barbarství. V tomto případě nikomu z nich nepřipadalo nijak zvláštní ani barbarské, že si staré a historické židovské náhrobky místní občané rozebrali na své stavby a dokonce je použili jako dlažbu na zablácený dvorek. Lze si jen představit tu spoustu stížností, kdyby noví čeští obyvatelé pohraničí dláždili své dvorky náhrobními kameny jejich předků.

Mnoho cenných renesančních, barokních či klasicistních židovských náhrobních kamenů tak skončilo na různých stavbách jak v Bečově, tak v jeho okolí. Podařilo se zachránit jediné tři náhrobní kameny, které jsou dnes umístěny v hradním lapidáriu. Jedná se o náhrobky z let 1751, 1813 a 1829. V současnosti probíhají kroky k záchraně dalších, stále se objevujících kamenů. Dnes je plocha bývalého hřbitova zcela pozměněna a hřbitov tu již nic nepřipomíná.

Velice vzácná fotografie z roku 1880. Je na něm vidět jednak výstavba budoucího nádraží v Bečově, kdy je zde patrná rozestavěná budova stanice, ale hlavně je zde možné jako na jediném známém snímku spatřit polohu tehdejšího židovského hřbitova. Ten se nalézal nad silnicí podél řeky a pod silnicí směrem na Novou Ves.

Výřez z předchozí fotografie s detailním záběrem na židovský hřbitov.