Strážní stanoviště - ringval u Těšova

 Na některých místech našeho regionu se objevují zajímavá místa. Jedná se o kruhové objekty, které se dnes většinou nacházejí v lesích či na opuštěných mástech. Většinou se jedná o pravidelné kruhové útvary, skládající se z obvodového kruhu a vnitřního prostoru. Oč se vlastně jedná, o tom se dodnes vedou spory. Uvedené objekty jako první zkoumal Karl Alberti z Aše, který svou práce nazval "Ringwallen in Egerlanden" (Kruhové valy na Chebsku). Sám se pokoušel zjistit, kdo tyto stavby vybudoval, protože bylo zcela zřejmé, že se jedná o výsledek lidské činnosti. Podle některých úvah se mělo jednat o dávné stavby německých přistěhovalců na Chebsku, někteří je kladli dále, až do období starých Slovanů, ale většina nalezených stop ukazovala, že stavby byly zbudovány v období 12. - 14. století. Smysl jejich stavby však stále unikal a stále ještě dodnes uniká. Další návrhy předpokládaly, že se jedná o strážná stanoviště podél zdejších obchodních cest, nebo že se jedná o místa pro úly dávných obyvatel s kruhovovu vodní ochranou před zdejšími medvědy či dokonce o stavby zbudované Švédy během Třicetileté války (to proto, že původní německé obyvatelstvo tato místa někdy nazývalo "Švédské šance"). Někteří němečtí badatelé je dokonce měli za slovansklá pohanská místa, kde se konaly obětní obřadní rituály. Nejvíce se ringvaly zabýval profesor dr. E. Johnson ze saského Vogtlandu. Roku 1901 zveřejnil výsledky svého bádání ve svých "Vogtländischen Altertümern". Ve svém díle popsal přes třicet případů nálezů ringvalů a vyslovil vlastní hypotézu:"Když předkové pozdějších vogtlandských rytířských rodů přišli poprvé do tohoto kraje, nemohli začít hned se stavbou svých pyšných rytířských sídel. Ocitli se v pusté lesní krajině a mezi Slovany. Roztroušeně sídlící němečtí páni viděli nutnost vybrat co nejrychleji místo, kde by byli chráněni jednak před divokou lesní zvěří, jednak před některými nepřátelskými přepady. A tak tu v nehostinných lesích budovali příbytky, které oplotili latí nebo pletivem a také vodním příkopem 6 až 8 metrů širokým. Příkop zaplnili vodou." Jenže pro rytířská sídla zde bylo velice málo místa, kruhové objekty mají jen několik deítek metrů v průměru, takže se tato hypotéza nezdála později pravděpodobná.

Ve zdejším prostředí bylo nalezeno několik ringvalů - nejznámější je u míst bývalé obce  Včelná u Mariánských Lázní , další se pak nalézají u Hradiště u Chebu, Studánka u Aše, Schönberg u Vojtanova, uprostřed dnes již zaniklé obce Újezd u Aše, také u míst zvaných Jedenáctidomí, kde je stále ještě ringval patrný, i když je již dosti zarovnaný,  nebo velký ringval u obce Kopaniny, mezi ně můžeme počítat dnes již tři zaniklé ringvaly v oblasti dnes německých míst Bad Elsteru, jeden u Markeneukirchen a dva u Adorfu.. Mezi nejméně známé patří uvedený ringval u bývalé obce Těšova. Ten byl objeven nedaleko zdejší těšovské hájenky, která stála v těchto místech již od 16. století. Na těchto místech se dnes prakticky nenacházejí žádné zbytky jak po lidských sídlech, tak opevnění. Předpokládá se však, že zde tyto stavby byly, ale byly dřevěné. Dřevo se během staletí zcela rozpadlo, takže nám po nich v terénu dodnes nic nezůstalo.

Historik Anton Gnirs popsal Těšov jako původně terasovité slovanské osídlení. Tato stará lenní ves patřila ve v průběhu 14. století Heinrichu z Kynšperka. Později se proměnila v typicky německou kolonizační podélnou silniční vesnici v údolí podél potoku. Dále uváděl, že na východním svahu Těšovského vrchu leží nalevo cesty, která vede z Těšovské myslivny do bývalého Smrkovce, středověký "Hausberg" s kruhovým valem. Vnitřní zemní dílo má podobu komolého kužele, výšky asi 2 metry. Horní průměr činí 15 metrů. Šířka příkopu na hřebenech je 7 metrů. Kruhový příkop běží kolem dokola onoho "Hausbergu". Stará kulturní vrstva tohoto ve středověku zaniklého sídla zůstala v půdě. Leuchtenbergská lenní kniha uváděla ještě 1360 ve vsi Schwarzenbach 11 malých dvorů, již tehdy zčásti rozpadlých, které měl jako léno Albert Plankner. Dále tuto ves vlastnil Niklas z Těšova - který měl 2 a 1/4 dvora, Adelheid z Milíkova - který měl 2 dvory a Heinz z Mokřin, který vlastnil 2 dvory. Učitel z obce Těšova Anton Heinz nalezl na východním svahu Těšovského vrchu po levé straně cesty z Těšovské myslivny do Smrkovce kruhový val, vysoký 180 cm, spodní průměr ostrůvku 17 metrů, horní 15 metrů, kolem dokola běžící val a příkopy mají šířku na hřebenech 7 metrů. Kdysi prý stávalo v těchto místech stavení. Také se tradovalo, že za dávných časů tudy měla vézt obchodní stezka z Chebu, směrem na Loket a dále na Prahu. Zde si mohli cestovatelé poručit víno, které se tu nalévalo. Podle Heinze se tedy mělo jednat o hostinec. Heinz pátral počátkem století po základech a nalezl tu kousky cihel a dokonce prý vyhrabal celé cihly. Místo se nacházelo těsně nad malým zdejším potokem, který se nazýval Černý potok (Schwarzenbach) a který se o něco dále vlévá do Malé Libavy. To, že se zde nacházelo nějaké novější stavení napovídá tomu, že těsně pod ringvalem vedou zbytky cesty, ale nachází se zde mohutný val zaniklého rybníku, jehož hráz je vysoká až 5 metrů ještě dnes, ale je již zcela zarostlá ve smrkovém lese. Zbytky dávného rybníku jsou dnes stále ještě výrazně patrné a zbytky po místech, kde kdysi bývalo stavidlo, jsou naprosto charakteristické.

Mohutná hráz bývalého velkého rybníka těsně pod ringvalem. V místech, kde kdysi bývalo stavidlo je dnes hráz proražena a Černý potok tudy protéká dále směrem k Malé Libavě.

Dno bývalého rybníku zarostlé mohutnými smrky. V pozadí se vypíná do půkruhu 5 metrů vysoká bývalá hráz.

Pohled na část (polovinu) ringvalu. Je zde zcela jasný příkop, oddělující vnitřní obytný ostrov ringvalu od okolí.

Pohled na druhou polovinu ringvalu. Příkop pokračuje dál a obkružuje celý ostrůvek, který je zde částečně zakrytý spadlým stromem.

Jak vypadá skutečný ringval je možné spatřit na tomto extrahistorickém snímku Mehringu - Újezdu z roku 1884! Zde je ještě možné spatřit celý kruhový ostrůvek uprostřed vodního příkopu tak, jak vypadaly tyto ringvaly v původním stavu. Co se nacházelo na ploše uprostřed přesně kruhové plochy, je dodnes otázkou sporů. (pozn vesnice Újezd byla po roce 1945 zcela zničená a vymazána z map, včetně uváděného ringvalu, který je dnes možné najít jen obtížně)  

Snímek ringvalu z protilehlé strany ze stejného roku 1884 kde je poněkud schovaný za břízami. Je zde patrné, že nebyly umísťovány na vyvýšená místa či významné body, jak by strážnému stanovišti odpovídalo.