Kempfova rozhledna na Krudumu 

 

Úvodní strana

NOVÝ OBJEV !

Kdy se objevila na Krudumu první rozhledna?

Dosud se myslelo, že tzv. Kempfova rozhledna byla první, co na hoře Krudumu stála. Podařilo se mi získat podklady, které by vypovídaly o něčem zcela jiném. Oč jde? Získal jsem velice staré, unikátní fotografie Chebska (Egerlandu). Ty pocházejí z let 1850 - 1900 !! Jsou zhotoveny na skleněných destičkách, neboť kinofilmy se objevily až mnohem později. I přes své stáří však mají úžasnou kvalitu a jsou dnes jedinečnými historickými podklady. Mezi nimi se objevily fotografie, zachycené amatérským fotografem Aloisem Johnem z Chebu. Ten byl členem Turistického chebského spolku, který pořádal výlety po okolí.Občas s sebou vzal fotoaparát a z těchto cest pořídil snímky, které se dochovaly. Dne 22.7.1894 spolek podnikl výlet na Krudum. Dojel z Chebu do Sokolova a pak šel pěšky Lobezským údolím až ke Schrammovu mlýnu a pak vzhůru ke Krudumu. Během cesty učinil několik unikátních fotografií míst, které uvádím na těchto stránkách. Tyto fotky jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách, kterých se dotýkají:   Medvědí mlýn  , Kamenný mlýn a Schrammův mlýn.

Ovšem důležité je, že pořizoval další snímky až k samému vrcholku Krudumu. Průběžně, jak postupovali vzhůru, vznikaly snímky, které jdou v řadě za sebou. Na posledním pak je veliké překvapení. Skupina turistů stojí u základny tamní tehdejší rozhledny! Jelikož je znám přesný dotum pořízení snímku, je jasné, že na Krudumu už musela stát rozhledna více jak 40 let před stavbou známé Kempfovy rozhledny. Není jasné, kdy vznikla a hlavně, kdy zanikla. nezmiňují se o ní žádné zápisky, ani informace, dokladem je jen tato jediná fotografie. Proč se o ní nikdo nezmiňuje a dosud se neobjevila žádná další informace? Dnes se to dá těžko posoudit, věc vychází možná ze skutečnosti, že rozhledna zanikla dříve, nežli si jí pozdější pamětníci stihli zapamatovat. Mohli jí mít v povědomí pouze obyvatelé nejbližšího okolí, nikoliv ti co dělali zápisky či záznamy. Protože je známo, že dr. Kempf sám stavbu rozhledny inicioval, je dost možné, že o staré rozhledně věděl či slyšel mezi domorodými lidmi, a protože již neexistovala, tak jej inspirovala, stejně jako některé nadšence dnes různě po republice, kteří obnovují rozhledny na místech, kde kdysi tyto věže stávaly. Ovšem dosud jsou všechno toto domněnky, vycházející ze známých informací a nalezené fotografie. Podle nejasného popisku se dá soudit, že nestála v místech pozdějších dvou rozhleden, tedy na druhém nejvyšším vrcholu hory, ale na hlavním, nejvyšším, vypínající se do výšky 838 metrů, odkud je lepší výhled směrem na Sokolov a Cheb. Poblíž tohoto vrcholu se dnes nalézá slavný Francouzský kámen.

  

Je den 22.7.1894. Skupina turistů z Chebu dorazila do poloviny kopce Krudumu a dala si přestávku se svačinou. Amatérský fotograf A. John dělá první snímek z oblasti hory Krudum.

Ještě jeden snímek odpočívajících turistů. Tentokrát i s fotografem A. Johnem, který sedí zcela vlevo.

Turisté vystoupali na vrcholek Krudumu a na místě "Kempfova trůnu", oné známé kamenné vyvýšeníny na vrcholku, udělali památečnou fotografii.

Druhá fotografie z vrcholku Krudumu, která byla ten den pořízena. Podle všeho se nacházejí na hlavním vrcholku Krudumu. Jak je zřejmé, turisté stojí u základny poměrně mohutné, ale jednoduché dřevěné stavby rozhledny, stojící na tomto místě. Na varovné ceduli nad nimi je možné si přečíst, že na rozhlednu nesmí vystoupat více jak 10 lidí. 

Celkový unikátní snímek Bismarckovy rozhledny na Zelené hoře u Chebu v létě roku 1893. Tento vznikl na jiném výletu turistů z Chebu a autorem je opět A. John. Je možné si všimnout, že konstrukce této stavby je velice podobná té, u které stojí výletníci na Krudumu, což by odpovídalo o tehdejšímu stylu těchto staveb.

Detailní foto výletníků u starší Bismarckovy rozhledny z téhož dne v létě roku 1893. Opět je možné porovnat uložení základny s tou na Krudumu. Autor fota opět  A. John.

Jiná vzácná fotografie rozhledny na Vítkově hoře u Karlových Varů z roku 1870. Opět je možné porovnat stejný styl konstrukce, jako je u té Krudumské a Bismarckovy.

 

Nyní ke známé a historicky doložené historii rozhledny na Krudumu.

 

 

Už za svého života snil místní velikán, rodák z obce Třídomí,  Andreas Kempf o vyhlídce na své milované hoře Krudum. Založil proto fond a sám do něj vložil první peníze. Dobudování rozhledny se však už nedožil. Po jeho smrti se ujal smělé myšlenky Ing. Dr. Anton Thum z Lokte. V roce 1931 vydal pietně soubor Kempfových próz, věnovaných zdejšímu kraji, napsaných částečně místním nářečím: V mé krudumské domovině – vyprávění z dalekého Chebska /An meine Krudum-Heimat – Schilderungen aus dem weiteren Egerlande von Med. Dr. Andreas Kempf/. Kniha byla reedicí próz, jež vydal dr. Kempf za svého života ve Vídni. Obsahují popisy krás rodného kraje a vzpomínky na život v něm. Měly přiblížit jeho domovinu jak nejvyšším vrstvám císařského dvora, ve kterých se pohyboval, tak obyčejným lidem ve Vídni. Významné jsou také vánoční a velikonoční pozdravy zdejším rodákům z hlavního města monarchie. Celý výtěžek z prodeje knihy věnoval Dr. A. Thun přírodovědnému spolku Eghalanda Gmoi  z´Elbuagn /Chebský turistický spolek v Lokti - spolek vznikl mnohem dříve, nikoliv z důvodu výstavby rozhledny, jak se někdy mylně uvádí/, který vyhlásil veřejnou sbírku na výstavbu rozhledny, věnované památce dr. Kempfa, na hoře Krudum. Sbírka vynesla dostatečný obnos a ještě téhož roku bylo se stavbou započato. Rozhlednu vyprojektoval a sám osobně řídil její výstavbu sokolovský stavitel Adolf Marsch. 

Otevírání rozhledny 11. září 1932.

Rozhledna vysoká 10 metrů byla úspěšně dokončena. V neděli 11. září 1932, přesně ve 14 hodin slavnostně otevřena. Již během stavby si získala velkou popularitu a na její otevření proudily po cestách od Hruškové, Milířů, Nadlesí či Třídomí davy lidí, aby mohly poprvé z vrcholku nové vyhlídky shlédnout celý kraj. Přicházeli jednotlivci, ale i celé spolky, které se scházely z širokého kraje pod záštitou mnoha vlajek a zástav. Slavnost byla zahájena oslavným chorálem To je den Páně /Das ist der Tag des Herrn/. Hlavní proslov v místním nářečí pronesl místodržící poštovní sekretář Karl Cawrnoch z K.Varů. Ve své řeči vysoko vyzdvihl práci, dílo a odkaz A. Kempfa pro zdejší region, svou rodinu a zdejší rodáky. Zdůraznil význam jeho činnosti v hlavním městě mocnářství a nepopsatelný vděk obyvatel místního regionu. Sliboval, že ti mu jeho práci pro rodný kraj nikdy nezapomenou a navždy jej budou nosit ve svých srdcích. Jako důkaz díků zde na jeho počest vztyčují tuto novou rozhlednu. 

Rozhledna v létě roku 1932, kdy se dokončovaly práce před jejím otevřením.

Poté provedl za velkých ovací křest nové věže. Církevní ceremoniální obřad provedl P. Bayan  /kněz Řádu křížovníků s červenou hvězdou z Lokte/. Na závěr promluvil jménem „Spolku starých pánů“ ředitel střední školy ze Stříbra J.Pfrogner /kterou A. Kempf před lety absolvoval/. Během akce se podávalo občerstvení /pivo, vuřty/ z prodejních stolků podél věže. Oslava trvala po celé odpoledne až do večerních hodin. Hladký průběh akce i po setmění zajišťovalo umělé osvětlení pana Josefa Topinky z Horního Slavkova, který dodával proud žárovkám z vlastní benzinové elektrocentrály.  

Rozledna na podzim roku 1932. 

Rozhledna byla cílem mnoha výletníků. Zde spolek Eghalanda Gmoi z Krásna, sedící na "Kempfově trůně" v létě roku 1933.

Vyhlášená rozhledna se stala místem všeobecného zájmu. Byla také často publikovaná v různých tehdejších časopisech. Zde kresba z roku 1933

Sláva vyhlídky vydržela pouze do konce II. světové války. Po odsunu původního obyvatelstva okolí osiřelo, takže rozhledna pustla a postupně se rozpadala. Československý stát na její udržování nepřispíval a nijak se o ni nestaral, až ji nakonec, jako chátrající a těžce poškozenou, předal do majetku podniku Státní statky Rovná. Ten si s postupující erozí nevěděl rady, až se nakonec jeho vedení rozhodlo pro v té době obvyklé a rychlé řešení socialistickým způsobem. V roce 1981 nechalo ještě stojící, ale silně poškozené zdivo buldozerem srovnat se zemí /za pákami stroje seděl pan Václav Kamenský/.  Dlouhá léta se na jejím původním místě nacházela jen vysoká hromada kamení.   

Rozhledna v roce 1952. Neudržovaná stavba se začala pomalu rozpadat. 

V roce 1972 zbyly z rozhledny již jen rozvaliené trosky.

V roce 2001 zůstala z rozhledny jen hromada kamení, obklopená kolem dokola hustým, těžko prostupným lesem.

Nedaleko rozvalené rozhledny si v průběhu 90 tých let lidé vybudovali na vrcholku Krudumu kempové místo, které dokola obehnali jednotlivými kameny z rozhledny. Uprostřed kruhu pak vzniklo ohniště, kde často hořel jejich čundrácký oheň. V období 90-tých let se nedaleko zbytků věže objevila ke stromu připevněná kniha, do které mohli návštěvníci napsat své pocity. Většina vyjadřovala lítost nad bývalým režimem zničenou rozhlednou a je nadšena nádherou místní přírody (knihu sem umístnili manželé Třasákovi a celkově zde visely už knihy dvě). 

Pamětní kniha na stromě naproti rozpadlé rozhledně.

Kamenný kruh ze zbytků bývalé rozhledny s ohništěm.

U zbytků rozhledny se každoročně scházeli 25.12. místní nadšenci k oslavě letního slunovratu. 

V prosinci 2007 stála na místě původní Kempfovy rozhledny jen malá hromada kamení a betonu, která byla záhy poté odvezena. Foto těsně před zahájením prací na výstavbě nové rozhledny. Okolí rozhledny je již vysekáno a připraveno pro novou budoucí stavbu.

V období devadesátých let se objevila společnost KRUDUM ops lidí z Horního Slavkova, kteří si vytyčil za cíl obnovení rozhledny. Velkým problémem se stala skutečnost, že plánovaná budoucí rozhledna musela mít podstatně vyšší výšku, nežli ta původní. Ta byla vysoká pouze 10 metrů, protože veškerý okolní porost vrcholku byl bez problémů vysekán, takže nic nebránilo výkedu do krajiny. V roce 1995 však již platily zcela jiné předpisy k ochraně přírody a lesů, které již nedovolovaly vykácení pro potřebu získání výhledu z rozhledny celý rozlehlý vrcholek hory. Pro zajištění funkčnosti rozhledny tak musela být její výška vyšší nežli okolní smrky, které ve zdejších místech dosahují kolem 22 - 23 metrů. Rozhledna tedy musí mít minimální výšku 25 metrů. Taková výška však znamenala těžkou konstrukci a nutnost provádět zemní sondy, aby se zajistilo, že nebude postavena na nevhodném povrchu (například nad starými štolami). Pro potřeby stavby by bylo nutné např. zajistit elektřinu, což znamenalo vést kabel 4 km lesnatým porostem, vybudování příjezdové komunikace a další pomocné práce. Také vrcholek hory již dnes musí být zabezpečený v souladu s leteckými předpisy, protože hora je významný výškový bod v krajině. Ukázalo se, že náklady na takovou stavbu vysoko přesahují 20 miliónů korun, což se jevilo v tehdejších podmínkách jako nereálné. Zvláště v situaci, kdy okolní města a obce neměly prostředky na vyšší dotace pro takovou akci a místní velké firmy z nedalekých měst (např. Sokolovská uhelná, Karel Holoubek atd.), neměly nejmenší zájem stavbu podpřit. Po velké snaze sehnat prostředky na její stavbu, kdy situace vypadala beznadějně (ač se našlo velké množství obyvatel, kteří byli ochotni svými osobními dary na rozhlednu přispět, ale přesto se jednalo v celkovém pojetí o zanedbatelnou částku), se do akce zapojilo také město Loket se svou společností Loketské městské lesy. Za jejich zásadní pomoci se podařilo, ve spojení s Českým telekomem, postavit rozhlednu novou. Nebyla sice přesně taková, jakou si společnost ve svém cíli vytyčila, ale aby svého cíle mohla dosáhnout, museli její členové přistoupit na jiný tvar věže, který vycházel z potřeb stavitele Českého telekomu. A tak vznikla příhradová konstrukce, na kterou se muselo přidělat bezpečné schodiště a vyhlídková plošina. To vše za cenu 4. milionů korun. Naštěstí tuto částku již byla schopna okolní města poskytnout, takže rozhledna mohla být dokončena. Nakonec na Krudumu vznikla nová rozhledna, vysoká 60 metrů, kde je vyhlídková plošina umístěna na výši 29.5 metru a vede na ni 151 schodů. Otevřena byla 15.10.2008. Na vrcholku hory praktiky nepřetržitě fouká vítr různé síly (konstrukce je stavěna do síly 160 km/hod). Ten při průletu tenkými kovovými nosníky vytváří mnoho různých tónů, takže během výstupu můžeme začít doslova hudební sonátu. Pro bezpečnost návštěvníků je při silném větru či náledí vstup na rozhlednu zákázaný. Český telekom počítá s využitím stavby po dobu 15 let a na tuto dobu si prostory pronajal. Po uplynutí této doby by měl z těchto míst odejít (v této chvíli se počítá pro další léta s přechodem přenosu dat přes satelitní sítě, čímž odpadnou pozemní krycí stanice). Do té doby má společnost možnost se rozhodnout. Věž se bude moci zbourat (nikdo ji již nebude více potřebovat) a místo ní vystavět novou, třeba klasickou kamennou, jak bylo původně plánované (ovšem je opět zapotřebí sehnat částku kolem 20 milionů korun), či ponechat stávající věž již jen pro vyhlídkové účely. Vše záleží, jak bude věž přijata a jak ji bude obyvatelstvo po těch 15 letech  v roce 2023 hodnotit, a zda se najde někdo, kdo by zainvestoval přestavbu. Zařízení Telekomu, umístěné na věži, je přijímač, nikoliv vysílač, jak je u těchto stožárů obvyklé, který slouží k monitorování signálů zdejšího regionu. Takže i když vystoupáte na ochoz rozhledny, nehrozí z tohoto zařízení žádné problémy, kterých se často lidé bojí u obvyklých vysílačů, které rázné druhy vln vyzařují.  

Vrcholek Krudumu v srpnu 2008. Stavba nové rozhledny již stojí, provádí se konečná úprava terénu v okolí.

Otevírání nové rozhledny 15.10.2008. Pásku přestřihli 4 starostové okolních měst (Sokolov, Loket, Horní Slavkov, Krásno) a tehdejší karlovarský hejtman Josef Pavel.

Během slavnostního otevření bylo pro návštěvníky připraveno pohoštění. Těch bylo jen několik desítek, na rozdíl od otevírání původní rozhledny, kdy jich přišlo několik stovek. Hlavním důvodem menší návštěvy byla skutečnost, že slavnostní otevření nebylo na veřejnosti prakticky nikde prezentováno. 

Vzled nové rozhledny v září 2008.  

Nová rozhledna na Krudumu je viditelná již zdaleka. 

Pro význam místa jsem nechal vytvořit turistickou známku č. 1551.

Nádherný pohled z vrcholku hory si můžete vychutnat i ze svého domova. Jaký úchvatný výhled rozhledna poskytuje se můžete podívat na panoramatickém pohledu 

PANORAMA z KRUDUMU