Pomník obětem pochodu smrti

Úvodní strana 

V období II. světové války postavili nacisté v obci Svatava, nedaleko Sokolova, ženský koncentrační tábor. Zde byly ubytovány především Židovky, které pracovaly v nedaleké továrně, kde se vyráběly součástky k leteckým motorům a raketovým střelám. V době, kdy se blížily armády spojenců - jak sovětská, tak americká, vyhnali Němci tisíce vězněných lidí z mnoha koncentračních táborů po celé střední a východní Evropě do pochodů, aby je nemohli spojenci osvobodit. Začalo se jim říkat "pochody  smrti". Pochody ale v nastalém zmatky většinou ztratily směr, do kterého původně mířily a často se pohybovaly v krajině cikcak. Navíc naprostá ztráta jednotného velení způsobila, že většinou ani sami velitelé těchto pochodů netušili kde jsou a kam mají s pochodem dál pokračovat. Pochody z mnoha koncetráků se často křižovaly či procházely stejnými místy. Pochody smrti měly hlavní cíl - nechat během něj co nejvíce lidí během cesty zemřít. Proto byli všichni zúčastnění extrémně trápeni zimou, hladem a týráním.

Před koncem války také do koncetráku Svatava přišlo několik pochodů smrti a několik jich z něj odešlo. Během jednoho z nich zemřelo nedaleko tehdejší obce Litrbachy - Čistá 12 žen, které v pochodu šly. Těsně po válce v roce 1945 byly mrtvoly těchto žen objeveny. Bylo zahájeno vyšetřování celého případu a do něj zapojeno i obyvatelstvo Čisté, které o pochodu vědělo. Vzniklo moho fám a nepravd, které skutečné stavy věcí zakryly. Věc komplikala hlavně skutečnost, že ženy, které koncentrák a pochod smrti přežily, často byly v natolik špatném stavu, že nemohly přesně určit průběhy událostí, místa, kde k nim došlo, ani datumy či časy.Jak bylo zmíněno, pochody z mnoha koncentráků měly často společné úseky, po kterých se přesouvaly, takže v pozdějších dobách docházelo k omylům, kudy a kam uvedený pochod vlastně šel. 

Snímek z pohřbu obětí pochodu smrti nedaleko města Čistá

Velice dlouho se předpokládalo, že se jednalo o ženy z pochodu smrti, který původně vyšel z koncentráku v německém Helmbrechtsu a který nakonec došel do české Volyně. A protože se v něm nacházelo velké množství žen ze Svatavy, předpokládalo se, že jeho cesta vedla přes Cheb, do Sokolova a Svatavy. Zde byly přibrány některé zdejší ženy a odtud pak pokračoval přes Čistou do Mariánských Lázní a nakonec do Volyně. I když byl tento výklad byl velice kostrbatý a měl plno prázdných a do sebe nezapadajících událostí a termínů, přesto byl brán za historickou skutečnost. Ženy pochovalé u bývalé Čisté tak měly být z tohoto pochodu. Všechny popisy událostí, které se objevovaly jak v muzeu v Sokolově, tak na vývěsce u pomníku žen proto popisovaly pochod Helmbrechts - Volyně. 

Teprve po roce 2005 se objevily nové skutečnosti, které významně doplnily všechny poznatky ohledně pochodů sokolovským okresem. To způsobilo zcela jiný pohled na tehdejší události, jež mohly být upřesněny a vyhodnoceny. K překvapení se ukázalo, že se nejednalo o pochod Helmbrechts - Volyně, ale zcela jiný. Ve skutečnosti se jednalo o pochod smrti, který vyšel původně až z daleké Osvětimi a jednalo se o pochod čistě židovský. V něm původně šlo 2000 Židovek, kde převládaly ženy z Maďarska, které mířily na západ, protože je chtěli nacisté odvést dříve, nežli Osvětim osvobodí Rudá armáda. Pochod prošel severně od českých hranic, prošel kolem Drážďan, Chemnice do saské Olešnice. Původně měl namířeno do Dachau, kde měly být ženy zlikvidovány. Ten však byl brzy osvobozen Američany, takže se velitel rozhodl zamířit k jihu. Byla to do jisté míry improvizace, když prvnotní cíl cesty zmizel. 

Původní pomník postavený po roce 1946 na místě hrobu žen. 

Pochod proto zamířil z Olešnice jižně a došel do koncentráku ve Svatavě. Zde zůstal asi měsíc. Ženy ze zdejšího koncentráku mohly vidět, v jakém děsivém stavu účastnice došlého pochodu byly. Hladové, nemocné a naprosto vyčerpané. Prakticky nedostávaly najíst a na sobě měly jen chabé vězeňské oblečení, ač venku tehdy panovaly poměrně silné mrazy. Do Svatavy došlo už jen kolem 160 žen z původních 2000. Po měsíci byly ženy vyhnány na další pochod, sněrem na jih, k Plzni. A právě při procházení místy kolem tejdejší obce Čistá, zemřelo z tohoto pochodu 12 žen. Ty byly ještě týž den nedaleko obce pohřbeny do mělkých jam a zasypány jehličím a klacky. Pochod následně pokračoval dál, až po mnoha utrpeních došel do města Nýrska, kam ještě vydrželo dojít ještě 108 žen. Protože se Američané velice rychle blížili, rozhodl se velitel pochodu zlikvidovat všechny vězeňkyně. Do jedné tak byly následně za městem postříleny. Poté všichni strážci pochodu zmizeli v okolí Nýrska, kde se snažili v převleku vetřít mezi domácí obyvatelstvo či zajaté vojáky wehrmachtu.

Hromadný pohřeb zastřelených 108 obětí pochodu smrti v Nýrsku.

Hned po válce byly ženy u Čisté důstojně pohřbeny a u jejich hrobu postaven pomník. Dlouho se u něj nacházel křesťanský kříž, ačkoliv se vědělo, že pohřbené ženy byly Židovky. Teprve v roce 2003 bylo místo, za přispění židovské obce, důstojně přestavěno a hrob upraven. Také mohly být zveřejněny informace, o jaké ženy se jednalo a z jakého pochodu. Místo je v poslední době hojně navštěvováno a lidé tak mají možnost si připomenout, co nacismus způsobil a jaké utrpení za něj lidé prožívali. Současně varuje, že jsou také další režimy, které se chovají stejně jako nacismus, používají stejné metody a mají za sebou stejný počet mrtvých obyvatel. 

Obnovený pomník obětem pochodu smrti v roce 2003.