Lipová stromořadí princezny Marie

u Bečova 

Nedaleko Bečova, těsně u silnice z Vodné do Hlinek, mezi Hůrkou a Dřevařským vrchem – zhruba v polovině této cesty, byla kdysi vysazena dvě stromořadí lip. Jedno, položené níže, vytvářelo písmeno „M“ a druhé, umístěné výše, mělo tvar kříže. Časem se na skutečnou příčinu vysazení lip pozapomnělo a dodnes kolem nich kolují různé pověsti a fámy. Dokonce se v různých pochybných periodikách často tyto útvary prezentují jako „záhada“ a řeší se, odkud se tam vzaly. Na tomto příkladu je vidět, jak málo stačí, aby se i v dnešní době objevily výmysly kolem historicky doložených událostí. O vzniku stromořadí se postupem času začaly vyprávět báchorky, které se k velkému překvapení dostaly i do oficiálních informací státních úřadů. Najdeme je dokonce vyvěšené na informačních tabulích v okolí obou stromořadí.

Například jedna z těchto lidových povídek tvrdí, že lípy dal vysázet koncem minulého století majitel bečovského panství vévoda Bedřich Beaufort-Spontin, jehož dcera (mělo se jednat o Marii) v těchto místech údajně tragicky zahynula při zimním lovu. Další verze tvrdila, že zde Marie zemřela při převržení kočáru či saní, podle  další verze tu během zimní procházky zabloudila a zmrzla. Nejvíce frekventovanou je romantická pohádka, kdy se zde měl převrhnout kočár jakési šlechtičny ze zámku a stromořadí vysázel její truchlící milenec, jehož jméno pohádka raději nezmiňuje. Další, méně známá verze, vypráví, že stromy byly vysázeny na počest Marie Terezie během její návštěvy zdejšího kraje. Samotné aleji ve tvaru „M“ se již od počátku říkalo Stromořadí princezny Marie a tvořilo ji 69 lip velkolistých (Tilia platyphyllos Scop).

 

 

Kresba vzhledu lipového stromořadí ve tvaru M z roku 1978, která byla malována podle dnes již ztracené fotografie z roku 1932. 

 

GPS: 50°6'41.319"N, 12°51'54.145"E

 

 

Obdobná kresba lipového stromořadí ve tvaru kříže ze stejné doby.

 

GPS: 50°6'56.268"N, 12°51'47.386"E

 

Jak tomu obvykle bývá, skutečnost je zcela jiná, a ani jedna z uvedených báchorek neodpovídá skutečnosti. Co se týče Bedřichovy dcery Marie (celým jménem Maria Theresia Ernestine Beaufort-Spontin, *6. srpen 1885 na zámku Breuilpont ve Francii), ta byla všeobecně známa svou láskou k lidem, a také dobročinností ve prospěch chudých a nemocných. Řadu let působila jako prezidentka německého katolického svazu žen v Čechách a byla velice zbožná. Později se vdala za Jaroslava Lobkowicze. Nezemřela však na bečovském panství, ale v Křimicích dne 22. února 1942. Nejen ona, ale ani žádné jiné Bedřichovo dítě v těchto místech nezemřelo. Dokonce zde nezemřela žádná další žena z bečovského zámku.  

 

Ve skutečnosti zdejší lipová stromořadí nechal vysadit Bedřich Beaufort-Spontin na počest své sestřenice, princezny Maria Spada-Veralli-Potenziani (*25. ledna 1853 Boloňa – †2. února 1899 Řím), kterou měl velmi rád a s kterou si byli velmi blízcí.  Maria zemřela roku 1899 a na její památku byly obě aleje společně vysázeny v roce 1902. Mezi rameny písmene „M“ stojí uprostřed velký přírodní kámen, na kterém je dodnes upevněna žulová pamětní deska, kterou zde nechal vévoda Bedřich usadit. V ní byla původně zasazená bronzová písmena tvořící nápis:

 

IN MEMORIAM

MARIA SPADA POTENZIANI

MCMII.

 

V období padesátých až šedesátých let však nenechaví lidé z desky jednotlivá písmenka vytrhali, takže v současnosti nalezneme na kameni už jen prázdnou žulovou desku s drobnými černými otvory, ve kterých byla písmena kdysi uchycená.

Zatímco velký lipový kříž po levé straně cesty z Vodné je dnes stále ještě dobře vidět, protože porost kolem něj je zatím nízký, písmeno M vedle silnice vlevo je již obklopené vzrostlým lesem a je mezi stromy dost těžko identifikovatelné. Bohužel lipový kříž patrně čeká stejný osud, protože mladé stromky, které jej obklopují, rostou velmi rychle. Lípy z obou stromořadí vyhlásila CHKO Slavkovský les v roce 1998 jako památkově chráněné pro jejich historickou hodnotu. Horní stromořadí je dnes známo jako „Křížové stromořadí“.

 

  

Snímek z roku 1932, ze kterého lze ještě vyčíst správný text na pamětní desce. 

 

 

 

Rok 2011.  Pohled na desku v současnosti. Po ukradených písmenech zbyly jen tmavé díry, ve kterých byla uchycena.  

 

 

  

 

Letecký snímek z roku 1952, kde je ještě alej ve tvaru M jasně zřetelná.

 

 

 

Letecký snímek aleje ve tvaru kříže z roku 1952.

 

 

  

Letecký snímek aleje ve tvaru M v současnosti. Alej je již celá zarostlá okolními stromy, takže je již ze vzduchu špatně rozeznatelná.

 

 

 

Letecký snímek kříže, který stojí dosud na louce, takže je stále dobře zřetelný.

 

 

 

Pohled na lipovou alej M v roce 2011. Uprostřed se nachází kámen s poškozenou pamětní deskou.