Rozhledna Krásno

 

V roce 1932 byla dokončena první rozhledna v tomto regionu Slavkovského lesa, rozhledna na vrchu Krudum, nedaleko obcí Třídomí a Hrušková. Obyvatelé obce Krásno se její stavbou nechali inspirovat a rozhodli se vystavět nad svou obcí rozhlednu také. Největším inspirátorem a propagátorem celé stavby byl krásenký rodák Alfréd Ruppert. Díky jeho elánu se k němu začali přidávat další nadšenci podporující stavbu rozhledny. Nejdříve se dali dohromady zdejší lidé, kteří byli schopni vyprojektovat takovouto stavbu. Hlavními osobami výstavby se tak stali projektant Fritz Hoffmann a sochař Willibald Russ. Oba dva se společně pusitili do díla a připravili jeden z nejzajímavějích projektů nejen v oblasti Slavkovského lesa, ale v celém tehdejším Československu.

Samotný tvar věže navrhl sochař  W. Russ, který se nechal inspirovat orientálními stavbami, hlavně Babylónskou věží, které jej velmi okouzlovaly. Navrhl proto spirálovitý tvar s neobvyklým vnějším schodištěm. Architekt F. Hoffmann následně připravil projekt k výstavbě věže.

Dalším důvodem k rozhodnutí začít se stavbou, byla tehdejší všeobecná krize. Obec hodlala zmenšit její následky na zdejší obyvatele tím, že jim zajistí práci placenou z místní pokladny. Rozhledna byla vyprojektována jako 25 metrů vysoká s průměrem 11 metrů a měla celkem 120 schodů. Nacházela se na vrcholu kopce Krásenský vrch ve výši 777 metrů nad mořem.

Původní vzhled rozhledny v Krásně ve své plné slávě v roce 1938 krátce po otevření. V její těsné blízkosti vyrostla turisty velice oblíbená restaurace.

Jiný pohled na rozhlednu z téhož roku.

Jako vždy, i tento projekt musel být podložen finančními prostředky. Tehdy se o ně postarali hlavně samotní obyvatelé Krásna a jejich spolky. Všichni společně se dali do shánění peněz na dokončení stavby. Nakonec byly senány základní prostředky a tak se roku 1933 mohlo začít se stavbou. Peněz však nebylo dostatečné množství k postavení celé stavby. Aby se co nejvíce ušetřilo, veškerý materiál se sháněl z těsného okolí stavby, aby nebylo nutné vynakládat peníze za dopravu. Kameny, kterých bylo na stavbu použito velké množství, se tahaly z okolí kopce a na jeho jedné straně vznikl menší lom. Používaly se také ty nejjednodušší mechanizmy a pomůcky, aby i toto bylo co nejlevnější. Přesto peníze vystačili pouze do října roku 1933. Poté musela být stavba pro nedostatek financí přerušena. Nastalo období dalších sbírek. 

Původní plány rozhledny vypracované Fritzem Hoffmannem.

Stavitelé rozhledny řeší zakládání kamene do základů stavby. Vlevo ve světlém kabátě s kloboukem stojí Alfred Ruppert, uprostřed nejvyšší muž pod křížkem je známý krásensky odlévač cínu Josef Floth, napravo od něj je pak v klobouku a černém kabátě Fritz Hoffmann. 

 

Obrázek z června 1933. Na Krásenském vrchu se začaly kopat základy rozhledny. 

Je 21. srpna 1933, na vrcholku kopce, zvaného Kamený hněv (Steingröll) začala slavnostně stavba kamenné rozhledny. Bylo postavené první lešení přízemního patra s praporem města Krásna.

Stavba těsně po svém začátku.

 

Hemžení kolem stavby po zahájení výstavby.

Doprava kamení ke stavbě rozhledny. Aby se ušetřilo, vozil se materiál z lomu nedaleko samotné stavby. I s pomocí dětských pomocníků. 

Dělníci kopající kamení v malém lomu nedaleko samotné stavby rozhledny. Zbytky lomu jsou zde patrné ještě dnes. 

Běžně se k tahání nákladu s kamením po kolejích používali koně. Zde je foto prací z roku 1934. Zcela vpravo stojí Josef Kern, majitel potahu. Vedle něj nalevo se nachází František Ruppert a více nalevo pak Alfréd Ruppert (v černém klobouku), předseda Spolku pro stavbu rozhledny.    

Dokončené přízemí rozhledny.

Foto ze dne 19. června 1934. Právě je chystán k odlití první betonový límec ve výši 6 metrů.

 

Podzim roku 1934. Dokončuje se II. patro rozhledny.

Do června roku 1934 se podařilo sehnat další peníze, takže se mohlo v pracích pokračovat. Stavba rychle pokračovala a byla brzy poté dokončena. Dne 23. června roku 1935 byla slavnostně otevřena. Samotná sláva rozhledny však trvala jen do konce války v roce 1945. Avšak i za tak krákou dobu si získala velikou popularitu v nejen v oblasti Slavkovského lesa, ale stala se vyhledávaným turistickým cílem mnoha turistů z celého Československa. Během období německé okupace přejmenovali místní obyvatelé rozhlednu na Adolf Hitlerwarte. S nástupem nového režimu v Československu přišel absolutní nezájem nejen o rozhledny ve Slavkovském lese, ale v celém státě. Ke všem podobným historickým objektům se státní orgány chovaly velice macešsky a nezajišťovaly ani základní minimální údržbu. Stavba rozhledny proto rychle chátrala. Netrvalo dlouho a výstup na ni začal být životu nebezpečný. Menších dílčích oprav se stavba dočkala až v osmdesátých létech. Přesto její stav začal být označován jako kritický a státní orgány zakázaly na její vrchol výstup.  

Snímek ze slavnostního otevření krásenské rozhledny dne 23. června 1935.

 

Rozhledna byla ten den slavnostně ozdobena, před místní restaurací stály stolky s lavicemi. Otevření se zúčastnily stovky lidí z širokého okolí.

 

Počátkem devadesátých let se zdálo, že je osud rozhledny zpečetěn, a skončí jako nedaleká Kempfova rozhledna na hoře Krudum, která byla pro špatný stav v roce 1981 stržena a zbyla z ní jen hromada sutě. Naštěstí došlo tehdy ke změně režimu a nový systém umožnil lidem se více o podobné objekty starat. Stav místní rozhledny velice dělal starost místnímu rodákovi Hartwigu Ruppertovi, příbuznému Alfréda Rupperta, iniciátoru stavby rozhledny. Velice vytrvale oslovoval bývalé rodáky obce v Německu, ale také orgány státní orgány, až se mu podařilo zajistit pro opravu rozhledny dostatečně vysoký obnos a inicioval její opravu. Celková generální oprava, která zahladila stopy po období 40 let devastace památky, byla ukončena v červenci roku 1997. Stavba byla nejen dostatečně zpevněna, ale schodiště dostalo podstatně vyšší ochoz, než-li ten původní, který se během let téměř rozpadl. Na vrcholové plošině byly po obvodu umístěny keramické destičky s popisky výhledu na všechny světové strany. Ještě v témže roce byla rozhledna slavnostně otevřena. Od té doby se stala významným výletním místem Slavkovského lesa. Několikrát se dokonce objevila na filmovém plátně. 

Rozhledna a její okolí. Na vrcholek vedla pohodlná cesta a byla zde i zastávka veřejné dopravy. Foto 1939.

Výletníci v zahrádce u hostince pod rozhlednou v roce 1938. Zahrádku nechal postavit místní podnikatel František Fliegl, který byl se svou ženou Emmou také posledními majiteli restaurace u rozhledny do roku 1945.

Oblíbená rozhledna se dostala na pamětní suvenýry. Zde malba na hrníčku...

 

Razítko místního turistického klubu v Krásně v roce 1935, kde byla rozhledna vyobrazena (detail razítka v levém horním rohu zadní strany pohlednice)...

 

...nebo jako plechový štítek na vycházkovovu hůl.

Ještě během počátku stavby rozhledny v roce 1934 vystavěl v těsném sousedství místní podnikatel Franz Herget výletní hostinec. Velice rychle si získal popularitu a výletníci v něm našli příjemné posezení při cestě k rozhledně. Bohužel po roce 1947 přestal být hostinec udržován a brzy poté byl stržen. Dnes najdeme na jeho místě pouze kamenné základy, ukryté ve vysoké trávě.

 Rozhledna s hostincem v létě roku 1940.  

Pohled na vrcholek Krásenského vrchu v roce 1939 v pohledu od krásenského letiště. V pozadí zcela holý kopec, na kterém se vypíná objekt rozhledny. V popředí se nachází silnice do Bečova. Dům u silnice pochází z roku 1892, kdy jej tehdy vystavěl Karel Fleissner. Poslední majitelkou v roce 1945 byla Klára Kunhatová. Po válce byl dům zbourán a dnes prostor po jeho místě slouží jako parkoviště turistům, kteří míří k rozhledně z této strany.

 

Dva celkové pohledy na Krásenskou rozhlednu s hostincem v létě roku 1940 z bečovské silnice.

 Pokud chcete vidět virtuální prohlídku okolí Krásenské rozhledny: virtuální prohlídka rozhledny