Václav Galius 

působil ve Studánce v letech 1883 – 1891. Později přešel do Nového Sedla, kde působil jako řídící učitel a kde také v roce 1926 zemřel. Jeho největší význam spočíval v tehdejším díle z roku 1898, kdy vydal německou vlastivědu, z které se čerpá dodnes, a v roce 1913 pak malou Sokolovskou vlastivědu. Dlouho působil jako kronikář a jeho záznamy, hlavně o Novém Sedle, vyšly po jeho smrti.