Rudolf Sabathil 

Jedním z největších osob obce Pramenů byl Rudolf Sabathil. Jeho jméno najdeme zapsané na listině těch největších básníků a vypravěčů Evropy. Mimo básní se věnoval skladatelství a vytvořil mnoho lidových a velmi oblíbených skladeb, tanečních melodií, pochodů a písní.

* 2. 2. 1875 v Pramenech v čp. 57; † 11. 2. 1942 v Mariánských Lázních/ vystudoval učitelskou školu v Chebu a nastoupil jako učitel v lidové škole v Pramenech. Později se přestěhoval do Teplé a nakonec do Mariánských Lázní. V roce 1927 odešel do důchodu a plně se věnoval psaní poezie. Některé jeho básně později zlidověly. Jeho divadelní hry bývaly v základní nabídce všech souborů v širokém okolí. Velký úspěch měl se svými povídkami, jež vyprávěl v chebském nářečí. Skládal písně a pochody z nichž některé se hrají dodnes. Jeho tvorba se stala pro obyvatele Chebska lidovým uměním. Mimo jiné se stal také předsedou turistického spolku Eghalanda Gmoi , iniciátorem Festivalu domova v Mariánských Lázních a spolupracovníkem novin Naše chebsko. Měl dva syny, Simona a Emila, kteří rovněž dosáhli významných úspěchů – viz dále.
Zajímavé na jménu Sabathil je skutečnost, že sami sangerberští rodáci vykládají jeho původ z českého jména „Zavadil“, které bylo poněmčeno. Tomu by odpovídal i fakt, že dosud žijící bývalí rodáci města vyslovují Sabathil tak, že skutečně zní jako Zavadil.

Rudolf Sabathil