Hans Rott

Rodák z obce Prameny se dostal během života do vysoké a velmi významné politické funkce v mezinárodním měřítku. Byl jím Hans Rott / * 29. 8. 1886 v Pramenech; † 30. 12. 1962 ve Vídni/, dokázal za svůj život skutečně neuvěřitelně mnoho. Přitom pocházel z malého domku, čp. 31, na okraji obce v Pastýřské ulici /Hirtgasse/. Vyrůstal ve velmi skromných poměrech, jelikož jeho rodina byla poměrně chudá. Pro své vynikající školní úspěchy odešel studovat do Vídně.

Zde po ukončení školy nastoupil v roce1906 jako adjunkt na poštovní úřad. Později se vypracoval do funkce vrchního inspektora. Po skončení I. světové války nastoupil jako vedoucí správního oddělení rakouského generálního konzulátu v New Yorku. Po návratu zpět do Rakouska se v letech 1919 – 20 stal poslancem rakouského parlamentu za Dolní Rakousko a ještě roku 1919 založil a sám zastával funkci prvního předsedy křesťanského spolku odborů poštovních, telegrafních a telefonních úřadů nazvaného Svaz svobodných. V letech 1934 – 1938 se stal členem Rady spolkového hospodářství. Ode dne 3. 11. 1936 do 16. 2. 1938 zastával funkci státního sekretáře pro administrativu ve vládě rakouského kancléře Kurta Aloise Josefa Johanna von Schuschnigga /* 14. prosince 1897, † 18. října 1977/ a dále ve stejné vládě od 16.2. do 11. 3. působil jako ministr bez portfeje. Zde velmi snaživě bojoval proti připojení Rakouska k Říši a všemožně se snažil zamezit vstupu Německa na Rakouské území. Po anšlusu Rakouska Německem byl dne 11. 3. 1938 zbaven všech svých funkcí a 5 měsíců držen ve vězení. Po propuštění emigroval do Paříže, kde se stal předsedou exilové organizace „Ligue Austrichienne“, později před Němci opět uprchnul přes Španělsko a Portugalsko do Toronta. V roce 1941 se přestěhoval do New Yorku. Spolupodílel se na založení Svobodného rakouského hnutí v roce 1940 a téhož roku byl zvolen do ustavené exilové vlády Rakouska. Roku 1944 zakládá v New Yorku Křesťanskou socialistickou stranu Rakouska. Po válce pracoval v New Yorku jako rakouský generální konzul při OSN. Do Rakouska se vrátil až v roce 1960.