František Jindřich Kabelák 

(*8. listopad 1902 Vídeň - †13. srpna 1969 Bečov). Narodil se původně ve Vídni, ale velkou část svého života prožil v Bečově, kde vznikla také část jeho práce. Ve Vídni vystudoval střední školu a získal maturitu. Krátce poté se připojil ke společnosti lidí zabývajících se magií a stal se členem vídeňského spolku Magikon. Ovládal mnoho cizích jazyků - němčinu, angličtinu, hebrejštinu, arabštinu, aškenazštinu, francouzštinu, koptštinu, latinu, a polštinu. Později z Vídně odešel a začal cestovat, nejdříve po Evropě, později po Africe a Středním Východě. V Africe onemocněl malárií a následky této nemoci si pak nesl celý život. V Palestině se setkal s „mistrem kabaly“, které zcela propadl. Později se vrátil zpět do Čech. V roce 1930 požádal o české občanství a 23. listopadu 1936 se oženil se Zdeňkou Lacinovou, dcerou správce velkostatku, se kterou měl dva syny a dceru. Protože věnoval veškerý svůj čas magii a kabale, rodinu zanedbával. V roce 1936 se přestěhoval do Prahy. Zde se stal členem spolku Universalia, což byla společnost československých hermetiků, která se zabývala myšlenkami hermetismu a ostatními ezoterickými vědami. Téměř okamžitě se stal členem jejího užšího vedení a veřejně publikoval. Díky znalostem, které získal na Středním Východě, se stal o něco později dokonce lektorem spolku a intenzívně se zabýval přednáškovou činností. Věnoval se praktické magii, kabale, kabalistické teurgii, magii zvědavé, ceremoniální, magickým zrcadlům, alchymii a spagyrii. Jeho práce vyvrcholila sepsáním rozsáhlého díla Herbarium spirituale siderum, jehož tři svazy vyšly v edici Eulis. Během války mu byla jeho činnost zakázána a jemu i celému spolku nacisté zabavili veškeré materiály, protože se jednalo o téma, které je velice zajímalo.

Po válce se přestěhoval nejdříve do Vodné a krátce nato do Bečova, kde žil sice se svou rodinou, ale již jako rozvedený, na okraji města a dál se plně věnoval kabale. Byl v ní aktivní i v období socialismu, který tyto vědy neuznával, a lidé s tímto zaměřením byli perzekuováni. Během života publikoval své poznatky v několika časopisech s touto tématikou. Nedaleko města si v lesích postavil jednoduchou chatrč, kde se dál věnoval magii. Pokoušel se také její pomocí léčit lidi, ale jestli v tom dosáhl nějakých výsledků, není známo. Své teorie si v chatrči pokusně prověřoval na místních psech a byl i proto považován za podivína. Ke konci života trpěl těžkou sklerózou a poruchami ledvin. Po smrti byl zpopelněn v Karlových Varech, ačkoliv si to výslovně nepřál. Dosud žijící členové rodiny se dodnes úzkostlivě vyhýbají jakémukoliv pokusu navázat řeč na Františkův život či práci. Za jeho největší dílo je možno pokládat překlad latinského textu Faustova Magie innaturalis z roku 1505.

(kabala = vyšší židovské učení, které smí provádět jen Žid po splnění mnoha tvrdých základních podmínek. Ostatní lidé, kteří se tématu věnují, vycházejí z původních starých hebrejských pramenů

hermetismus = duchovně nauková tradice, filosofický směr původně ze starého Egypta, který je odborníky jednoznačně odmítán a historiky zpochybňován).   

František Kabelák