Pověst granátového pramene

Kdysi dávno těžili v kopcích Císařského lesa v okolí Krudumu velice zkušení benátští horníci, kteří v té době patřili mezi největší znalce v oboru hornickém. Prošli celou tehdejší Evropou a během let nabyli velkých zkušeností. Když se doslechli o bohatých nalezištích v Západních Čechách, mnoho z nich neváhalo a do těchto končin zamířilo, aby zde vyzkoušelo své znalosti a pokusilo se o štěstí. Nejdříve je lákal cín, jehož množství a kvalita se stala vyhlášená v celé tehdejší společnosti. Zpočátku tedy Benátčané těžili tuto surovinu a bylo zřejmé, že zkušenosti, získané především z Francie, dokážou skvěle využít. Časem však ve zdejších kopcích našli další cenné suroviny – polodrahokamy, vzácné kameny, zlato či stříbro.

Byli zkušení a pracovití, takže brzy narazili na vydatnou žílu drahých kamenů ukrytou ve zdejších horách. Vykopali jich veliké množství, nejvíce překrásných granátů. Bylo jich tolik, že je ani nedokázali najednou odvézt, a tak se rozhodli je ukrýt, nežli se pro ně vrátí ze svých domovů s velkými povozy. Pro úkryt si vybrali hluboké lesy v okolí Kladské, mezi těžko průchodnými rašeliništi, které se jim jako skrýš pro jejich bohatství jevily jako velice vhodné. Zde, v srdci Zankova rašeliniště, při toku ještě mladých potůčků budoucího Lobezského potoku, své bohatství ukryli.

Poté odjeli do rodných Benátek a podle svých plánů se měli brzy pro svůj majetek vrátit. K tomu však nikdy nedošlo. Žádný z nich se již ve zdejších krajích nikdy neobjevil a co se s nimi stalo, nikdo dodnes neví. Ukryté bohatství tak zůstává na neznámém místě a jen ti nejodvážnější mají naději je objevit.

Pohádkové bohatství je v zemi uloženo tak pečlivě, že je běžnými prostředky není možné najít. Přesto jedna možnost existuje. Každý rok o vánocích, svátku všech svatých, přesně o půlnoci, kdy okolní krajina ztichne a ani jediný pohyb v hlubokých lesích nenaruší sváteční okamžik, nastane ona vzácná chvíle, kdy je možné všechno to ukryté bohatství spatřit.

Celá plocha rašeliniště se najednou prudce rozzáří duhovými barvami a oslnivé rudé záblesky doplněné gejzíry jiskřiček vylétnou k nebesům. Vše kolem se rozhoří kouzelnými duhovými plameny a studené ohnivé jazyky přelétají po stromech v širokém okolí. Celá oblast jakoby se ocitla v jednom velikém pestrobarevném ohni. Ohňostroj barev osvětluje okolní stromy a vytváří prapodivné stíny na sněhem pokryté bílé ploše.

Země se rozevře a z ní počnou pozvolna vystupovat k povrchu všechny poklady uložené sem benátskými horníky. V tento jediný vzácný okamžik je možné celé to bohatství na krátký okamžik spatřit. Jedině ten, kdo by se odvážil v této době do těchto tajemných a nebezpečných míst přijít, může poklad benátských horníků nejen spatřit, ale také si jej odnést. Musí být nejen velice opatrný, ale také velmi rychlý. Vzácné kameny osvětlují svým mámivým jasem okolí jenom jednu jedinou hodinu. Poté pohasnou a rychle se ponoří zpět do svých skrýší. Do té doby musí statečný člověk nejen vybrat co nejvíce z tohoto bohatství, ale také se rychle vydat na zpáteční cestu, dokud mu jas kamenů osvětluje cestu. Kdo se zdrží a zůstane i poté, co všechno bohatství a ona oslnivá záře zmizí, obklopí jej neproniknutelná tma. Zrádná hluboká bahniska se mu staví do cesty a není v lidských silách nalézt cestu, po které by se bezpečně vrátil. Již nikdy se ze zrádného bahniště nedostane ven a je beznadějně ztracen.