O věčném hledači pokladů

Jednoho dne projížděl po obchodní cestě vedoucí přes obec Hrušková jeden obchodník. Rozhodl se v obci přenocovat, a tak se domluvil s jedním místním sedlákem, že u něj přečká noc. Večer seděli společně s celou jeho rodinou u stolu a oni mu vyprávěli různé zajímavosti a pověsti ze vsi a okolí. Také se dostalo na staré příběhy a povídačky o hoře Krudum, pod kterou obec stojí. Zvláště zkazka o propadlém zámku hosta velmi zaujala a nechával si ji několikrát převyprávět do všech podrobností.

Druhý den se rozhodl zajít se na horu podívat. Nádherný rozhled po kraji ho nesmírně nadchl a tak na vrcholu strávil skoro celý den. Když navečer sešel zpátky do vsi, uznal, že je pozdě na další cestu, a tak zde ještě jednou přenocoval. Ráno při snídani vyprávěl hospodáři a jeho rodině, že měl v noci sen. Kopal na hoře a objevil zde úžasný poklad z onoho zámku, o kterém vyprávěla pověst.

Zlákán vidinou ze snu, vypůjčil si krumpáč a lopatu a vypravil se znovu na vrchol, aby se přesvědčil, zda měl sen pravdu. Celý den kopal a hledal, vyvrátil každý podezřelý kámen, prozkoumával každou prohlubeň. Večer se vrátil do vsi a na zvědavé otázky vesničanů jen mrzutě odsekával, že našel jen pár starých střepů a nějaké železo. Nedal se ale odradit a další den vyrazil znovu.

Tak se to opakovalo den za dnem. Ráno vždy po snídani odcházel a večer se unavený a zklamaný vracel. Aby mohl pokračovat v hledání, vydal se postupně ze všech peněz, poté rozprodával i všechny své věci. Ale kopal neúnavně dál. Už to nebyl uhlazený a vybraně oblečený obchodník,jeho tvář zarostlou dlouhými šedivými vousy lemovaly prošedivělé, rozcuchané vlasy a jeho oblečení bylo špinavé a odrané. A pak se jednoho dne nevrátil. Přišel až za dva dny, unavený a zbědovaný. V příštích dnech zůstával na hoře stále déle, do vesnice se vracel jen občas vyprosit si trochu jídla nebo nechat si opravit nářadí. Nakonec se už neobjevil vůbec.

Od té doby místní lidé i cizinci občas zahlédnou na svazích hory jakousi postavu s dlouhými šedivými vlasy a v potrhaném obleku, jak divoce kope a cosi hledá. Kolem některých prý prošel v těsné blízkosti a oni jasně slyšeli, jak si sám pro sebe cosi brumlá.

Protože i dnes zde často na různých místech nacházíme čerstvě vykopané díry, je jisté, že dávný hledač krudumského pokladu jej ještě nenašel.