O podivném bohatství v žaludcích hus

Už od pradávna se mezi lidem v prostorách Císařského lesa tradovaly pověsti o nekonečném přírodním bohatství skrývajícím se v hoře Krudumu a jejím okolí. Tyto zvěsti přilákaly do zdejších míst mnoho hledačů drahých kovů z velkých dálek. Zvlášt úspěšní byli Benátčané, kteří dle starých zpráv „po celý středověk zde v podhoří Krušných Hor dolovali drahých kamenů a vzácných rud“. Měli své osvědčené a tajné metody, kterými se jim dařilo hledaná naleziště či vydatné žíly nalézt. Místní se marně snažili přijít na kloub tomu, jak při hledání kovů postupují. Co chvíli se stávalo, že některý z Benátčanů našel mocnou žílu a k velkému bohatství si tím dopomohl. Ale samotní Benátčané své tajemství přísně střežili a nikomu své umění a znalosti neprozradili. Někdy se však výjimečně stávaly vzácné náhody, kdy hora odhalila své bohatství naprosto nečekaným způsobem i místním.

V obci Hrušková žil, mezi mnohými podobnými, jeden místní chudý chalupník. Měl skromné hospodářství a jen obtížně jím svou rodinu taktak uživil. Jednoho dne, na jakýsi větší svátek, se rodina rozhodla, že si vzácně dopřejí dobrého jídla a uvaří si velký sváteční oběd. Zabili tedy jednu z několika málo hus, co měli na dvoře, a pustili se do jejího čištění. Když však husu připravovali k pečení, vytáhli z jejích vnitřností plno lesklých třpytivých kamínků. Nález je upoutal a tak se jím začali zabývat. Netrvalo dlouho a zjistili, co v sobě husa ukrývala. Byly to kaménky s kousky zlata. Rodina si tak užila nejen velkou hostinu a dosytnosti se najedla, ale zároveň přišla i k nečekanému bohatství.

Když se zpráva rozkřikla po vsi, začali všichni chalupníci zabíjet své husy a zkoumali, zda také v jejich vnitřnostech neobjeví poklad. K jejich překvapení ve všech nějaký ten lesklý kamínek byl a všichni obyvatelé obce chovající husy tehdy nečekaně zbohatli. Začali tedy zkoumat, jak se jim do žaludků kousky drahého kovu dostaly a tak je nenápadně sledovali. Zjistili, že si jejich husy obzvlášť libovaly v Lobezském potoce a odtud s potravou vyzobávaly i zlaté valounky.  

Netrvalo dlouho první hledači začali rýžovat písek z potoka. Objevili překvapivě hodně vzácného kovu, a tak byl celý tok brzy obsypán lidmi, kteří přehrabávali jeho koryto. Husy tak tehdy dopomohly k nálezu drahého kovu a mnohým lidem umožnily dostat se z chudoby.