O paní z Vřesoviště

Severně od Horního Slavkova směrem na Karlovy Vary se mezi Bošířany a Svatošskými skalami rozprostírá hluboký les jménem Vřesoviště, dříve nazývaný Auf der Heid, Heide nebo v místním nářečí Had.

V tomto lese prý před mnoha lety visíval na jednom stromě obrázek, který představoval „Hadwaberl“ – žínku - paní z Vřesoviště. Byla prý na obraze vymalována v modrých panských šatech s bílou zástěrou, v červených punčochách a černých střevících. Klečela na kameni, pohled obrácený k nebi, jako by si tam chtěla něco vyprosit, a v ruce držela svazek velkých starodávných klíčů.

Před dávnými lety, jak říká pověst, prý stál v onom lese velký zámek. Jeho majitel zemřel a vdova po něm byla lidmi velmi nenáviděna pro svou nespravedlivost a lakotu. Své čeledi ukládala těžké práce, avšak platila a živila ji tuze špatně. Poklady, které tímto nekalým způsobem nashromáždila, zakopala do podzemního sklepení zámku a klíče od něj neustále nosila při sobě. Tu se stalo, že vypukla válka a do země vtrhl nepřítel. Když uslyšel o zámku, záhy před něj přitáhl a oblehl ho. Po krátkém odporu byl zámek dobyt a zpustošen tak, že z něj nezůstal kámen na kameni a dnes po něm není ani stopy. V hrozné bitevní vřavě se ztratila i zámecká paní a nikdo se nikdy nedozvěděl, jak zemřela. Za své skutky však musí obcházet těmito končinami tak dlouho, dokud její hříchy nebudou smazány.

Jednou šla jedna dívka do zdejšího lesa na brusinky a zaslechla něco šustit. Šla tedy stále dál po zvuku, až najednou před sebou spatřila paní z Vřesoviště tak, jak byla vymalována na obraze. Zakletá paní pokynula dívce, ať ji následuje, ale tu popadl strach a utekla odtud. Když se pak děvče vrátilo do lesa s otcem, paní v Vřesoviště se už neobjevila.

Jindy šlo několik žen do lesa na dříví. Jedna z nich náhle spatřila paní z Vřesoviště a hrozně se vyděsila. Najednou před ní ležel velký černý pes a s tlamou otevřenou dokořán se na ni upřeně díval. Ostatní ženy však nic neviděly. Zavázaly jí tedy oči a vedly ji ke křížku u cesty, aby se pomodlila, ale dříve než tam došly, strašidlo zmizelo. Žena ale měla klid jen do večera. Tehdy k ní do světnice vstoupila zavřenými dveřmi paní z Vřesoviště a řekla jí: “Chceš-li mne spasit, tak pojď se mnou, budeš bohatě odměněna.“ Žena se však jen bázlivě přikrčila v posteli a paní neodpověděla. Potom zakletá paní z Vřesoviště za hlasitého vzlykání odešla.