Týmov - Tiefengrün

 

Tato zaniklá obec byla původně samotou nedaleko Krásné Lípy. K ní také vždy katastrálně patřila. Rozkládala se v nadmořské výšce 647 m, asi 2,5 km jihovýchodně od Kostelní Břízy 

Nejstarší známý záznam pochází jako u všech okolních obcí z roku 1370, kdy je v lenních knihách rodu Leuchtenbergů zapsána třemi způsoby - jako Dymgrün, Tymgrün a Dymgrun. Další zápis se objevuje roku 1542, který zaznamenala Zpráva spolku Němců v Čechách z roku 1862, kde je ves uvedena jako Tyngrün. V daňové zprávě země České z roku 1654 v Zemském archívu v Praze, se objevuje v tomto roce zápis jako Tieffengrün. Roku 1687 nacházíme ves zapsanou ve farním archívu obce Kirchenbirk jako Dieffengrün. Roku 1720 se v Müllerově mapě Čech objevuje zapsána jako Tiefengrün. V Tereziánském katastru z roku 1749 je ves uvedena jako dominikální ve tvaru Tieffengrün. Schaller zapsal obec v roce 1785 ve tvaru Tiefengrün. Roku 1847 ji Sommer popisuje také jako Tiefengrün.

Pohled na Týmov od jihovýchodu. Rok 1925.

 

Ves je opředena několika záhadami. Například podivuhodné je, že v období roku 1370 byla obec jednou uváděna jako „pustá“ (či opuštěná) a dokonce v roce 1525 nabyla v důležitém Loketském urbáři vůbec uvedena!
  Název obce pochází, dle badatelů, ze jména Thiem–grün. Jedná se o místo, jež kdysi patřilo muži jménem Tiemo. Tvar Thiemo je totiž spisovný výraz ve středověké němčině a Thiem je lidová obměna tohoto jména. Jedná se o podobné jméno, jaké bylo Thiemreuth, které kdysi nesla dnes již zaniklá obec západně od Chebu. 
Lidé ze sousedních vesnic ale nazývali obec ve svém nářečí teimkrai. Vznik tohoto jména je velice zajímavý. Proč lidé název, oficiálně znějící jako Tiefengrün, změnili a nazývali jej teimkrai? V 18. století to lidé vysvětlovali takto: Dříve bylo údajně v této obci mnoho zlodějů a lidé z okolí jej proto pojmenovali na Diebengrün (Zlodějova novina). V tehdejší výslovnosti znělo Diebe jako teim. Že se to obyvatelům obce nelíbilo, není nutno připomínat. Měli kvůli tomu se sousedy často mnoho hádek a potyček. Správně marně tvrdili, že se jedná o překroucený výraz Thiem.
Thiemgrün by se pak vysvětloval jako Thiemova novina – novinou se nerozumí zpráva či informace, nýbrž nově získané pole z vyžďářeného lesa. Takový postup byl v minulosti velice často a mnoho vesnic má tímto způsobem vzniklé své jméno. Zvláště ve zdejší oblasti se tento způsob často používal (např. Markusgrün, Amondsgrün, atd). 

Další snímek Týmova z jihovýchodu, tentokrát z roku 1938

 

Dále se v historii objevuje druhé vysvětlení vzniku názvu obce. To vycházelo z významu slova tiefe = hluboký. Mělo se jednat o polohu místa, které je uloženo výrazně nížeji, nežli bývala nedaleká obec Wöhr, se kterou byla ves v průběhu historie často spojená. Ovšem toto vysvětlení dosti pokulhává, takže je dnes brána jako veselá lidová povídačka, nezakládající se na pravdě. Ale můžete se s ní velice často setkat v různých publikacích ještě dnes.

 Také tato obec byla zapsána v leuchtenberských lenních listech, kde je poprvé zmíněno její jméno. Dalších záznamů z historie se o této malé vsi příliš nezachovalo, takže o dění v této vesničce víme jen velice málo. 
Berní rula v roce 1654 uvedla ve vsi pouhých pět domů. Není jasné, zda se jedná o důsledek třicetileté války, či se obec v té době nerozvíjela. Vlastníkem vsi byl tehdy Adam Melchior Mosser z Oettingenu, který současně vlastnil obce Rovnou, Vranov a Krásnou Lípu.
Týmov společně s Krásnou Lípou následně kupuje v roce 1787 rytíř Wolfgang Julius ze Schönau. Jeho syn, svobodný pán Jan ze Schönau, později přikoupil mnohé sousední vsi a majetky tak výrazně rozšířil. Od něj kupuje obě vsi roku 1797 pán Bedřich Adolf Zwanziger, který je vlastnil do roku 1802. Následně zboží koupil roku 1807 Josef Dollner a od něj roku 1810 pán Jan David Starck. Ten následně prodává samostatně obec Týmov roku 1814 chebskému podnikateli Josefu Riedelovi. Od něj pak obec kupuje Jan David Starck, který tím opět spojil obce Krásnou Lípu a Týmov v jeden celek. 

Snímek stavení rodiny Josefa Döllnera z Týmova z roku 1928.


Jako další nám zanechal o Týmově zprávu topograf Sommer, který v roce 1847 zaznamenává v Týmově již 32 domů se 197 obyvateli. Dále se zmiňuje o jednom vrchnostenském dvoře a jednom mlýnu s pilou na dřevo. Podle počtu domů a obyvatel se však dá usuzovat, že topograf sečetl dohromady domy a lidi jak z Týmova, tak nedalekých Zadních Domků, kde se v té době nacházel vrchnostenský dvůr, u kterého později vyrostla skupina domků lidí hospodařících na zdejším statku.
Schaller dále zaznamenává většího statkáře Jiřího Haase a pilu na potoce Velká Libava se jménem Froschmühle (Žabí mlýn). Jméno tohoto mlýnu mělo pocházet od mnoha žab, které se v jeho okolí nacházely. Měl působit do třicátých let dvacátého století, kdy měl údajně do základů vyhořet a víc již nebyl obnoven. Jeho původní jméno bylo Grundmühle a jeho popis je uvedený u kapitoly o Krásné Lípě, kam nejčastěji historicky náležel. 
Škola ve vesnici nebyla a žáci docházeli za výukou do Ostrova. Od poloviny 20. století působil v obci spolek dobrovolných hasičů.
 Při dalším sčítání na počátku dvacátého století bylo v Týmově zjištěno 13 domů s 97 obyvateli a v Zadních Domcích pak 14 domů s 93 obyvateli. Obě osady tehdy tvořily jeden celek s Krásnou Lípou, přifařeny byly ke Kostelní Bříze. Škola se nacházela pro obě osady v obci Ostrov (Wöhr).

 

Vnitřní vybavení Döllnerovy chalupy. Rok 1928.

Český název dostala obec až v roce 1946. Nejdříve padlo opět několik návrhů (Dolany, Hluboká), které však komise zamítala. Nakonec zůstala jen česká podoba německého pojmenování ve tvaru Týmov. Krátce poté byla obec začleněna do nově vznikajícího VVT, což pro ni znamenalo definitivní zkázu. Jako u ostatních vsí, byli i zde obyvatelé nejdříve do jednoho vystěhováni, a následně byly domy srovnány se zemí. Dnes již najdeme místo zarostlé v náletovém stromoví a křoví. Nepatrné základy domů či zbytky po lidské činnosti napoví jen těm zkušenějším, že se nacházejí v místech bývalé vsi.
Jako zajímavost zde můžeme spatřit sílu přírody. Mohutná lípa po desetiletí neomezeného růstu obklopila svým kmenem kamenný sloup, který stál u jejího pně a téměř jej jeho objemem pohltila.

Letecký snímek Týmova z roku 1952. Domy obce ještě stojí, ale budou zakrátko všechny do jednoho srovnány se zemí.