Třídomí - Dreihäuser

Severovýchodně od hory Krudum, těsně u její paty se nachází několik výletních chat. Dnes místo pro chvíle odpočinku, dříve jedna z několika drobných osad roztroušených po krajině. 
Kdy obec vznikla, není nikde doloženo. Nejstarší dosud známé písemné materiály pocházejí až z 18. století, do té doby nebyla obec natolik významná, aby se o ní události zaznamenávaly. Je přitom možné ji nalézt i na těch nejstarších mapách, které jsou dosud pro oblast známé. Nejčastější zmínky o vsi jsou v souvislosti s kolem vedoucí Solnou stezkou. 
Že se jedná o obec s dlouholetou historií se nechá usoudit z několika vět, které o ní pronesli někteří historici, i když konkrétní údaje nepřinesli. Např. zkušený A. P. Schmitt v díle Pověstí Lokte a okolí z roku 1864 – jako o historické vsi se o ní zmiňuje pokaždé, kdykoliv své dílo vztahuje k oblasti. Děje bájí, které se mají odehrávat v pradávných dobách, se často točí v trojúhelníku obcí Třídomí, Milíře, Hrušková. Jakoby chtěl naznačit všem tehdy známou skutečnost – všichni víme, že se jedná o obce velice staré.

Pohled na Třídomí v roce 1943

Topgraficky se ves poprvé objevuje už na nejstarší Müllerově mapě z roku 1720 a následně všech dalších z tohoto kraje. 
Nejstarší zprávou o obci je tak informace středověkého benátského kupce Giuseppe Adagoni Pachaminiho, popisující své zážitky za svého pobytu v Čechách a zmíněné již dříve: „Když přijdeš do Třídomí, tu uvidíš po levé straně velikou horu. Ta se nazývá Gruthum. Na této hoře je stříbrná žíla silná jako mužská paže...“. Z faktu vyplývá důležitý poznatek – vesnice byla známá už dávno ve středověku. Přitom Benátčané pobývali v našich končinách velice často a zdejší kraj znali velice dobře. O jejich přítomnosti se zachovalo velice mnoho zpráv.
Název obce vznikl jako připomínka míst, kde zpočátku stávalo jen několik opuštěných domků, i když nikde není doloženo, že by to měly být právě tři. Takový název je pro hrst osamělých stavení ve středověku dosti častý. Český název je překladem německého. 
Obec je typická silniční ves, jež obklopovala cestu z Horního Slavkova do Nadlesí. Vysoká poloha a nepříznivé počasí nutilo obyvatele, aby si stavěli jen malé účelné domky s dobře vytopitelnými místnostmi. V jejím okolí nebyly místa zajišťující dobré živobytí a jednoduchý výdělek, proto se obec během staletí téměř nerozvíjela. Pro malý počet obyvatel zde nikdy nevznikla škola či pošta. Obec vždy spadala pod nedalekou vesnici Nadlesí, religiózně pak pod Loket, kde sídlil Řád křížovníků s červenou hvězdou. Chladné počasí a drsný kraj znamenal pro její obyvatele těžkou a tvrdou práci. Jen malý počet obyvatel se živil místním hospodářstvím. Většina docházela za prací do okolních měst, Horního Slavkova, Nadlesí či Lokte. Část jich také pracovala při těžbě dřeva v okolních lesích. 
Počet jejích obyvatel se během let měnil, i když jejich počet zůstával dlouhodobě na stejné úrovni. Jako ostatní obce v okolí, i pro Třídomí znamenaly poválečná léta totální katastrofu.

Poloha jednotlivých domů Třídomí v roce 1945

Původní obyvatelstvo bylo většinou odsunuto do Německa, malá část odvezena do jiných okolních měst. Celá obec byla zařazena do vojenského újezdu Prameny, takže nebyla nově osídlována. Domy chátraly a byly postupně ničeny jednak vojáky při cvičných akcích, tak i obyvatelstvem okolních vesnic, až z nich zůstaly jen rozvaliny. 
V šedesátých létech byl prostor opět uvolněn a tak si jej pro krásné přírodní scenérie v okolí nové české obyvatelstvo vybralo za rekreační oblast. Na základech bývalých domů vyrostla řada jednoduchých chatek, které se v různých úpravách dochovaly dodnes
Mezi hlavní památky vsi patří barokní kaplička pro pocestné na cestě do H. Slavkova, postavená na louce zvaná Friedlova louka /Friedelwiese/, kterou od pradávna vlastnila rodina Jakobova. Friedl byla přezdívka /hausname/ rodiny Fritchových, která byla příbuzensky s Jakobovými velmi těsně spjatá. Lidé ze vsi a okolí nazývali objekt Friedlova kaple /Friedls Kapelle/.

Vzhled kaple kolem roku 1900.

Vystavěl ji Franz Jakob, narozený 1. 1. 1828. Datem jejího vzniku je období těsně před rokem 1850 /poprvé je v tomto roce také zachycena na mapách/. Její svěcení není nikde zaznamenáno a nezjistil je ani dr. Amton Gnirs počátkem 20. století. Ten během svého popisu v roce kolem 1900 uvádí novodobé a velice skromné vnitřní vybavení.

Stav kapličky v sedmdesátých létech 20.stol.

Nad jejím vchodem sice stávala nějaký čas socha sv. Floriána, ale byla do ní vložena až dodatečně, s původním vysvěcením nemá nic společného.
Po odsunu obyvatel v roce 1945 byla určena k demolici, jako ostatní budovy vesnice. Nežli k tomu mohlo dojít, stihl ji na poslední chvíli zachránit Ladislav Plachý z Horního Slavkova. Zakoupil ji i s okolními pozemky. Rozebral jeden z roubených domů ze vsi Smrkovec, určený rovněž k demolici, a celý jej přenesl do Třídomí. Již silně poškozenou kapličku opravil a přenesený domek k ní přistavěl. Gotickou kapli pak použil jako vstupu do domku, který používal jako chatu. 
I když toto řešení nebylo v žádném případě ideální, kdyby však k němu nedošlo, dnes bychom znali kapličku jen za starých obrázků. Minulý režim již byl připraven k jejímu zbourání, stejně jako celé vsi. Bourací výměr již byl vystavený. Přesto se L. Plachému podařilo záměr zastavit. V takovýchto případech změnu již vydaného rozhodnutí vyžadovalo velké úsilí a poměrně velkou osobní statečnost /jednalo se o komunismu nepřátelskou církevní stavbu a její zbourání mělo pomoci budování socialismu/.
V dřívějších dobách patřil k zajímavostem obce také Kempfhaus /viz kap. 3/, který byl zbourán v roce 1910. Slavný místný rodák A. Kempf byl již také zmíněn.

Vzhled Třídomí ve 20. letech dvacátého století. V popředí Jacobův dům

Na cestě do Nadlesí se po levé straně nacházela boží muka, tzv. Bílý kříž /Weisses kreuz/. Skládal se z opracovaných bílých kamenů /základna a tělo kříže/, vrcholek byl opatřen železným tepaným krucifixem. Kříž byl v poválečných letech rozbit stejně jako celá ves. Základnu se podařilo zcela náhodou objevit v roce 2001, tělo během let ukradl neznámý pachatel, vlastní kříž se ztratil neznámo kam.
K obci vždy patřily dvě hájenky ležící u paty hory Krudum. První, tzv. Dolní, se nacházela nedaleko obce, asi kilometr jihozápadním směrem. Druhá, Horní, stávala v lese zhruba tři kilometry dále v lese. 
Horní hájenka nebyla po odsunu původních obyvatel znovu obydlena a rychle chátrala. V osmdesátých letech došlo k její definitivní likvidaci, a tak dnes v těch místech najdeme jen v hustém křoví ukryté kamenné základy.
Dolní hájenka se dochovala dodnes, i když řada vedlejších stavení z jejího okolí dávno zmizela. Posledními majiteli byli v roce 1945 byli Josef a Anne Unterstabeovi. Dnes je jejím majitelem občan ze Sokolova.
I v obci Třídomí byl narušen vodní systém, takže voda zaplavila kdysi hojně užívané pastviny a pole a proměnila je v neprostupné bažiny.