Spolky v Pramenech 

Obyvatelé města měli ve velké oblibě hudbu a zpěv, rádi sportovali a žili společenským životem. Proto se odpradávna sdružovali v různých spolcích. Dělali tak s láskou a nadšením, jejich členové naplno prožívali společné chvíle.
Ve městě existoval spolek hudební, pěvecký, dobrovolných hasičů, válečný spolek (později přejmenovaný na spolek válečných veteránů), tělovýchovný, divadelní, turistický (Eghalanda Gmoi), ostrostřelecký, spolek Němců v Čechách, Německý kulturní spolek, spolek katolických žen, hospodářský spolek, včelařský spolek a po roce 1918 „Německý spolek nižších škol v německy mluvícím ostrůvku při hranicích“. Zvláštností byl „Spolek dobrého dřeva“ – což byla recesistická skupina lidí nacházejících se na „šikmé ploše“.
Členové spolků se zúčastňovali mnoha soutěží a sportovních klání. Nejpilnější byl v tomto směru sportovní spolek, který nevynechal jedinou možnost zasoutěžit si s okolními obcemi. Největších úspěchem pak byla dvě vítězství v celostátních sportovních soutěžích, které se konaly roku 1889 v Praze v Mariánském sportovním sále v Panské ulici. Vítězství tehdy vybojoval Franz Pöpperl a patřil mezi nejúspěšnější sportovce soutěží. 
Asi nejznámější spolkem byl mužský pěvecký sbor. Kdy přesně vznikl není doloženo, ale dle písemných dokladů je známo, že už v roce 1795 v kostele pravidelně koncertovalo Musikerkollegium a z něj se postupně stal pěvecký sbor. Ten měl svého vlajkonoše, který chodil ve svátečním kroji a nosil prapor sboru. Během roku 1890 zde vznikl Sangerberger Sängerfest, což byl pěvecký místní festival, který se následně konal každý rok. Prvním známým vedoucím sboru byl Simon Sabathil pod jehož vedením spolek dosáhl nejvýznamnějších úspěchů. Po něm řídil spolek ředitel místní školy Raimund Singl, který současně vedl místní církevní sbor. Posledním vedoucím byl učitel Josef Pittrof. Na přelomu století se sbor scházel v hostinci Wallenstein, kde nacvičoval, později se sbor přemístil do hotelu München.  
Dalším velmi aktivním spolkem byli dobrovolní hasiči. Tehdejší velitel místního spolku dobrovolných hasičů Michael Pöpperl se stal dokonce zakladatelem a vedoucím Hasičských župních spolků horských měst a obcí. 

I když je lokalita města velice vysoko položená a teplých a slunných dnů není tolik jako v níže položených místech, přesto se zde našlo mnoho sportovců, kteří si oblíbili plavání a tak jakmile to bylo jen trochu možné, využívali vod v okolí.
Za těmito účely zde vznikl s popudu místních nadšenců plavecký spolek veřejného plavaní, který byl založen již v roce 1880. Radost a nadšení si udržovala většinou mládež, která v plavání nacházeli velice často zalíbení a tak počet lidí ve spolku byl stále vysoký. Využívali tehdy nových koupacích kostýmů používaných pro veřejné venkovní koupání. Bylo t v době, kdy se začalo s kulturou starosti o tělo a zdravým životem. Zpočátku bylo hlavním místem koupání jednak Sattlerův či Starý rybník. Zlatá éra spolku nastala, když společně s domem lázní vznikly u břehu potoka Roda velké plážové prostory a byly postaveny velké dřevěné šatny na převlékání s mnoha kabinkami. Jako koupaliště byly využívány pstruhové nádrže Leonharda Sabathila za potokem. 
Konec slavné éry nastal v okamžiku, kdy po skončení I. světové války koupil Karlovarský porcelán budovu lázní a veškeré zařízení ke koupání uzavřel.