Paseka - Schwand 

Tato obec katastrálně spadala nejdříve pod sokolovské panství, později pod obec Lobzy. Jméno Schwand znamená ve staroněmeckém pojetí vymýcený či vyklučený les, který se tímto způsobem dříve odstraňoval, aby dávní obyvatelé získali půdu k obdělávání. V německém výrazu se říkalo „schwindenmachen, ausreutem“.

Poloha jednotlivých domů Paseky v roce 1839

Jednalo se o menší kruhovou ves nedaleko Lobzů. Nejstarší zápis se objevuje v roce 1454 ve správní matrice oblasti, Loketský urbář z roku 1525 jej zaznamenána jako Swand, v zemských deskách království Českého je v roce 1587 zapsána jako Schwandt, v městském archívu je roku 1654 zapsána jako Schwandt, roku 1720 jako Schwand v Müllerově mapě Čech, v roce 1722 se v Tereziánském katastru na straně 7a objevuje zapsána jako Schwandt, roku 1785 ji Schaller zaznamenává jako Schwand, rovněž tak v roce 1847 ji Sommer popisuje jako Schwand.
 Historie nám zachovala o této obci jen velice málo zpráv. Jednou z mála je záznam ze Šlikovského urbáře z roku 1525, kdy je v obci zaznamenáno celkem osm hospodářů. Jejich jména nám zůstala dodnes – Hanisch, Madell, Eckhard, Scheydler, tři Toschellové, Götzl. Obec tehdy spadala do loketského panství a v roce 1553 přešla do dědičného držení sokolovských Šliků.  
 Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Šlikům odebrán a po krátkém období, kdy spadal do fiskusu, odkoupili obec roku 1625 Nosticové, kteří již tehdy sídlili na sokolovském zámku. Nosticům následně patří Paseka po dalších několik následujících století.
Okolní pole patřila mezi ta nejchudší a nejméně plodící v regionu. Proto se počet sedláků nezvyšoval a při následném sčítání v Tereziánském katastru, zde byl stále zaznamenán počet osmi hospodářů. Mezi tradiční suroviny pěstované v té době v oblasti se v té době přiřadil také chmel, který v této nadmořské výšce ovšem nedosahoval nikterak vysoké kvality. Aby se obyvatelé uživili, přivydělávali si pracemi v lesích či domácím předením lnu. Školní mládež docházela do školy v Lobzích, vlastní školu obec nikdy neměla. Stejně tak byla k Lobzům obec přifařena.  
 Roku 1847 uvádí Sommer ve vsi 13 domů s 92 obyvateli. Obec nikdy nebyla samostatná, od roku 1850 byla vždy až do roku 1945 osadou spadající k Lobzům. Naposledy se zápis o obci objevuje ve vlastivědě z roku 1898, kdy je uváděno 13 domů a 81 obyvatel. 
Svou existenci osada ztratila se vznikem VVT. Těch několik stavení, co v osadě stávalo, bylo vojáky zcela zničeno a divoká příroda dokonale pohltila veškeré zbytky základů, které po domech zbyly. Dnes tak lze najít jen velice málo z toho, co by dávný život lidí v těchto místech připomínalo.
 Na mapě z roku 1839 je obec zakreslena uprostřed rozlehlých luk a polí. Dnes je její plocha pokryta vzrostlým neprůhledným lesem, doplněným hustými křovisky, kde se však dají poměrně dobře najít poslední zbytky základů několika domů. A tak jen malé základové zdi a otvory do sklepů prozrazují místa, kde obec stávala.

Paseka na snímku z roku 1952. Většina domů tehdy ještě stála.