Ostrov, Werda - Wöhr

Někdejší vesnice Ostrov se rozkládala přibližně půl kilometru jižněji od jiné zaniklé obce, Týmova. Stávala v přenádherné přírodě, na náhorní plošině mezi Kostelní Břízou a Smrkovcem. Prakticky vždy patřily společně s Týmovem do majetku obce Krásné Lípy.  
I zde nacházíme nejstarší doložený zápis v lenních knihách rodu Leuchtenbergů v Mnichově, kde byla ves zapsána roku 1370 jako Werde. V roce 1446 byla obec zapsána, jako Wird. Další záznam se objevuje až v Loketském urbáři z roku 1525, kde je zaznamenána stále ještě jako Werde. Podle hlášení Spolku pro historii Němců v Čechách v roce 1862, byla ves roku 1542 zapsána jako Werd. V knize zemřelých farního archívu města Krásné Lípy, je ves v roce 1569 uvedena jako Werda. V zemských deskách z roku 1604 byla ves opět zapsána jako Werda. V daňové zprávě země České z roku 1654 je ves vedena jako Weerth. Na Müllerově mapě Čech z roku 1720 je ves uvedena jako Wöhr. V Tereziánském katastru z roku 1722 je uvedena rustikální obec jako Wehr. V roce 1742 je v mapě Chebska a Loketska v Repraesentatio Geographica, vydaného v Norimberku, ves uvedena zakreslena jako Wöhr. Schaller obec v roce 1785 také zapisuje jako Wöhr, Sommer je následně v roce 1847 zapsal třikrát, jako Wöhr, Wehr a následně také jako Werda. František Palacký obec uvádí roku 1848 také jako Wehr. Ve společenském lexikonu z roku 1904, vydaného ve Vídni, je obec uvedena jako Wöhr. Český název Verda se následně používal od roku 1923.

Historická pohlednice Ostrova. Celkový pohled, hostinec Eberl a škola. /1929/

Pro objasnění vzniku jména obce nebylo dosud podáno zcela uspokojivé vysvětlení. Původní staroněmecký význam slova wehr byl pojímán jako země na vodě, či u vody (z čehož se později odvodil český název Ostrov). Wöhr se však nacházel vysoko na kopci, kde potok protékající vsí v žádném případě neobsahoval nějak závratného množství vody. Také bezprostřední okolí vsi je spíše suché, nežli vodnaté (pokud si odmyslíme dnes již zničený vodní systém v prostoru bývalé obce). Dá se proto s velkou vážností předpokládat, že jméno nebylo odvozeno od potoka či jiného zdroje vody poblíž polohy vsi, ale zřejmě také tentokrát si jméno obce s sebou přinesli dávní osídlenci z Německa, kde se jejich původní obec takto jmenovala. 
Po roce 1947 byla požadována změna názvu do české podoby. Tehdejší ONV podával ke schválení návrhy, které měly německé jméno nahradit. Mezi navrhovanými jmény byly například jména jako Výr, či Výrava, vycházející hlavně z podobně znějícího slova k původnímu německému Wöhr a údajně také proto, že se v okolí hojně vyskytují výři. Nevíme, zda to byla pravda, ale všechny tyto návrhy byly nakonec odmítnuty. K trvalé změně na český Ostrov došlo roku 1948, který nejvíce připomínal původní německý význam slova a ten byl nakonec schválený. Své nejnovější jméno si však obec nesla jen velice krátce.

Historický snímek Ostrova z let 1910. Celkový snímek obce, 
Dole vlevo škola v roce 1903, vpravo pak škola v roce 1910. 

První zmínka o vsi pochází z roku 1370, kdy je také tato ves zapsána v leuchtenberských lenních listech. V nich je zapsána pod názvem Werde. 
O vsi se zachovaly jen skromné záznamy. Jako kolonizační vesnice byla často rozdělena mezi několik vlastníků. V 16. století patřila soudně pod Kynšperk, některé z usedlostí a dvorů vlastnili v té době Jobst z Hlavna, nebo Jeroným ze Štampachu.
Záznamy o dalších majitelích se objevují až po třicetileté válce, kdy část obce patřila ke statku Žitná, kterou v té době vlastnila Anna Margareta z Hlavna, a další část vlastnil bohatý Adam Melchior Mosser z Oettingenu.
V záznamech topografů je uváděno, že v roce 1722 byl majitelem vsi Kryštof Arnošt Bigato, který ji tehdy držel společně s částí statku Žitná. Druhou část této obce tehdy držel Erdmann Ferdinand ze Schönau, tehdejší vlastník Krásné Lípy.
Kolem roku 1847 je zde evidováno 52 domů, ve kterých žilo 343 obyvatel. Děti ze vsi Ostrova a okolí (Týmov a Zadní Domky), kterých bylo kolem osmdesáti, navštěvovali místní školu. Kdy přesně škola vznikla, není známo. Ale již na soupisu nemovitostí z roku 1847 je škola uvedena společně s hospodou. Původně se nacházela v roubeném stavení, jehož část se využívala jako učebna. Na přelomu století byla přestavěna nekamennou stavbu. Ve zděné části objektu se nacházel učitelský byt a třída. Pro větší nároky školy byla budova kompletně v letech 1904 – 1905 znova přestavěna do rozměrů, ve kterých vydržela až do svého zbourání v roce 1946.
Ostrov se stal samosprávnou obcí oproti okolním vsím poměrně pozdě. Stalo se tak až v roce 1877. Počet jeho obyvatel od 18. století pomalu, zato však neustále klesal. Nebylo se co divit. Vydělávat si na živobytí v drsném horském podnebí nebylo jednoduché. Úroda z chudých políček stačila s bídou na obživu, chov dobytka na tom nebyl o mnoho lépe. Obyvatelům proto nezbývalo nic jiného, nežli za prací docházet do průmyslového Sokolovska.
V období těsně před druhou světovou válkou zde žilo 230 obyvatel. K obci vždy patřil mlýn na potoku Malá Libava se jménem Mühlpeint se stejně znějícím statkem položeným o něco výše.

Celkový snímek Ostrova od západu. Období třicátých let.

Obyvatelé obce velice často nacházeli v okolí svých domovů pozůstatky válečné výzbroje, které pocházely z třicetileté války. Jednalo se hlavně o podkovy, šavle či jednotlivé součásti vojenské výstroje. Dokonce několikrát došlo k nálezům válečných hrobů, pozůstatků po tehdejších tvrdých bojích. Protože počet obyvatel byl příliš malý, nežli by mohl nějak výrazněji proti vojsku postupujícím krajinou, zasáhnout, předpokládala už německá vlastivěda z roku 1898, že v okolí Ostrova muselo za třicetileté války dojít, když ne k bitvě, tedy alespoň k větší šarvátce.  

Ostrov na leteckém snímku z roku 1952. Většina domů v té době ještě stála, ale krátce poté byly všechny do poslednho rozbořeny vojenskými buldozery. 
 

V roce 2012 bývalí obyvatelé obce upravili pomník obětem I. světové války a usadili na něj novou pamětní desku. Ta původní byla zničena za doby trvání VVT Prameny.

Vzhled nové pamětní desky v roce 2013.