Zánik města

Úvodní strana 

Obyvatelstvo města bylo většinou německé. I proto zde v předválečných volbách zcela jednoznačně vyhrála Sudetoněmecká národní strana – SPD. Získala 100% odevzdaných hlasů. Odtržení oblasti od bývalé ČSR obyvatelstvo jednoznačně přivítalo. Vstup wehrmachtu do města byl nadšeně oslavován a vojáci vítáni. Po skončení války se blížil rychlý konec tohoto městečka. Německé obyvatelstvo se povinně vystěhovalo a obec byla zařazena do vojenského újezdu Prameny. Tím bylo vyloučeno, aby bylo následně dosídleno českým obyvatelstvem. Domy byly opakovaně kompletně prohledány členy Rudých gard, kteří se postarali o vyrabování těch nejběžnějších věcí i z těch posledních domů. Vojáci, kteří zde byli v opuštěných domech v letech 1948 – 50 krátce ubytováni, vyprávěli, že všechny domy byly dokonale „vyčištěny“. Rudí gardisté odnesli všechno do posledního zrnka. Vojáci přespávali na holých podlahách v opuštěných zdech osiřených domů. Armáda se rozhodla, že využije prázdného města k ostrým cvičením vojáků. V újezdu se proto rychle střídala jedna dělostřelecká jednotka za druhou a každá trénovala ostrou střelbu na „nepřátelskou vesnici“. Vyvrcholením těchto manévrů byl instruktážní film „Boj o osadu“, kde armáda „na ostro“ ukazovala způsob boje ve městě. Ačkoliv nikdy nebylo oficiálně uvedeno, o kterou obec se jedná, pravda vyšla definitivně v nedávné době najevo. Přímé boje o město byly pro výcvikové účely natáčeny v prostorách města Čisté.

Krátká ukázka z filmu natáčeného v Čisté pro potřeby výcviku čsl. armády. Samotný výukový film se skládá ze tří částí po 10 minutách. Pojednává nácvik boje při dobývání obce obsazené nepřítelem. Proto se příhodně jmenoval "Boj o osadu": Na těchto snímcích můžeme naposledy spatřit stojící domy bývalého městečka.

 https://www.youtube.com/watch?v=gfMfApVaItY&playnext=1&list=PLD8B2CAFEAFA344E3

   Začátek útoku – město bylo regulérně bombardováno         Tanky útočí jako za války

 

 

  Dělostřelectvo zasáhlo přesně – školu                                 Město mizí v plamenech

Právě zmíněný legendární film byl v poslední době příčinou, která zavdala vznik fámám, že natáčení filmu způsobilo zničení městečka. Není to pravda. I když bylo město během filmových ukázek vážně poškozeno, zdaleka se nejednalo o takový rozsah, který by znamenal jeho likvidaci. Ve filmu lze zahlédnout poměrně relativně malý celkový rozsah poškození domů. Záběry jsou ale emočně působivé a vyvolávají v lidském nitru nepříjemné pocity. V míru se člověk těžko srovnává se záběry, které lze jinak spatřit jen v té nejsurovější válce. Pravdou však zůstává, že městečko zničilo pravidelné a dlouhodobé ostřelování dělostřelectva ze všech stran, často za bedlivého dozoru nejvyššími veliteli z bunkrů v okolí. Když armáda v roce 1954 opouštěla vojenský újezd, byl zbytek ještě stojících budov dokonale srovnán buldozery.  

Epitaf

Nedaleko obce byla objevena historická štola, jedna z nejstarších v Evropě, jménem Jeroným. Nyní se opravuje a v budoucnu snad bude sloužit jako názorná ukázka z dávné historie důlní činnosti lidí, jelikož zůstala neobvykle zachovalá. Dnes se nalézá opuštěná daleko v lukách. Město, za jehož humny se nacházela a jehož obyvatelé v ní kdysi dolovali, již patří také historii. Neexistují ani hroby dávných horníků. I ty byly rozstříleny společně s městem.

 

    

       Vchod do dolu Jeroným /1994/                              Původní neporušená štola z období

                                                                                               kolem roku 1550

Na památku města postavil roku 1993, těsně pod dnešní silnicí, tehdejší Krásenké ulici, Hartwig Ruppert, ve spolupráci s rodákem z Čisté Franzem Schererem /Hofheim/, a dalšími občany Hofheimu, pomník. Jednoduchou mramorovou desku osazenou tepaným hřbitovním křížem z 15. století a datumem trvání města 1551 – 1948. I když se jedná o ne příliš přesné údaje. Rok 1551 značí datum udělení titulu horního města, nikoliv datum jeho vzniku, po zánik města. Samotná historie města je mnohem delší..  
Místo bylo vybráno opravdu pietně. Betonová deska stojí na základně soklu tehdejšího pomníku padlým ve válce uprostřed bývalého náměstí. Takže dnes zde stojí dvojitý pomník. Tehdejší stával na prostranství rozlehlého udržovaného náměstí, dnešní se nachází uprostřed lesa neprostupného křoví. Přitom se jedná o stále stejné místo.
Napravo vedle pomníku zřídil další rodák z Čisté, Anton Simon, okrasnou litinovou tepanou lavičku s dřevěnými sedadly. Nenechavé české ručičky zničily i tuto část památníku obce a okrasná lavička jedné noci zmizela. Zůstaly jen betonové základy.

 Pomník zničenému městu na místě pomníku obětem I. světové války /2006/

 

 

              Vjezd do obce v roce 1959                                 Vjezd do obce v roce 2006

 

Hlavní promenáda - Krásenská ulice 1959             Hlavní promenáda – Krásenská ulice dnes

Při výjezdu z bývalého města směrem ke Krásnu, můžeme spatřit další vzpomínku na bývalé město. Stojí zde železný kříž. Nachází se v místech vstupních vrat do bývalého městského hřbitova. Byl postaven v roce 2005, dříve tu od roku 1997 stával dřevěný. Oba dva vztyčil Hartwig Ruppert.  

Město utichlo, život se vytratil. Příroda pomalu, ale nezadržitelně pohltila prostory, kdysi tak rušné a po staletí sloužící lidem. Vysoká tráva, nespoutaná křoviska a mohutné větve stromů překryly vše, co by jen trochu mohlo připomínat dávný život místních obyvatel. Jakoby sama příroda chtěla schovat zbytky nešťastného města, které podlehlo budovatelské chiméře určité skupiny lidí, jejímž výsledkem bylo nakonec jen ničení a celkový zmar. Vznikla tak obrovská ztráta pro celou společnost, která se zde zobrazuje v plném rozsahu. Město, které by se dnes mohlo hrdě hlásit k historii evropského hornictví, již neexistuje. Zůstaly jen vzpomínky a žloutnoucí staré fotografie. Další stránky kroniky města Čisté nabízí dál už jen čisté bílé stránky. Nebudou již nikdy popsány...