Kostel v Čisté

Úvodní strana 

První fara byla ve městě vybudována již ve středověku, někdy před začátkem 16. století. Vedle ní, západně od náměstí, u křižovatky cest, stál kostel zasvěcený archandělovi Michaelovi. Byl bohatě vybavený plný uměleckých děl. Ve věži měl umístěné tři velké zvony a dva menší, uvnitř se nalézalo pět oltářů, podél stěn stálo mnoho soch svatých a zbytek byl pokrytý mnoha vzácnými obrazy.
V té době byla většina středověkých obyvatelů města luteránského vyznání, takže jak fara, tak kostel sv. Michaela byl luteránský. 
Po třicetileté válce bylo luteránství zakázáno, fara zrušena a kostel nebylo povoleno používat /pod přísnými tresty/. Roku 1624 by ustaven první katolický kněz v obci /Christian Pfeffer/. Nová, katolická fara, byla zřízena až v roce 1671, město mělo do té doby farnost v Krásně. 

        Svěcení zvonů 27. června 1926

Během velkého požáru v roce 1772 shořel i původní starý kostel. Ihned po požáru začalo město s výstavbou nového kostela podle návrhu Wenzela Hausmanna z Teplé. Během let 1774 – 1775 byl dostavěn, v roce 1777, opět pod vedením stejného mistra, přistavěna apsida se zákristií, zakončená vysokou věží. Celý kostel se vyznačoval charakteristickým zaoblením všech rohů stavby. 
Poté byl opět slavnostně vysvěcen jménem archanděla Michaela. Tentokrát se jednalo o kostel čistě katolický.

Kazatelna kostela svatého Michaela

     Cínová křtitelnice

Ve věži byl umístěn velký hlavní zvon, 192 kg těžký. Jednalo se o mistrovské dílo slévačské firmy Divall z Chebu, která jej odlila v roce 1778. Visel ve středu věže, vedle něj visely dva velké, ale o něco menší zvony, po stranách dva nejmenší. Velký mariánský zvon byl pokrytý sérií plastik „Ecce homo“ a doplněné nápisem: „Pane pomoz nám z každé nouze skrze svou mučednickou smrt“ /Herr durch deinen Mortertod helfe uns aus aller Not/. Dva vedlejší, o něco menší zvony, nesly jména svatých – svatého Michaela a svatého Josefa. Oba nesly po obvodě mistrovsky provedený nápis „Fusa fui a Mathia Divall in caesarea regia civitate Egrana“ /odlil mě Matyáš Divall v císařském královském městě Cheb/. Byly odlity v roce 1828 ve firmě Elisabeth Divallové. Dva nejmenší zvony nesly po obvodech stejný nápis: „Eger anno 1774 Johann Georg...“ /Cheb, roku 1744 od Johanna Georga/. Pozn: jedná se o stejnou firmu, která odlila malý zvon, umístěnýna střeše rodného domu Andrease Kempfa.

Slavnostní svěcení zvonů 27. června 1926

U kostela byl zřízen hřbitov, který později přestal vyhovovat. Město proto zakoupilo pozemky ve východní části a roku 1862 zde zřídilo hřbitov nový. Později vznikla křížová cesta, která směřovala od kostela k novému hřbitovu. V letech 1910 – 1913 byl hřbitov podstatně rozšířen a přistavěno obydlí pro hrobníka.

Pohromou se stal rok 1917, kdy musely být z věže sundány staré historické zvony. Stejně tak byl snesen i menší zvon z kaple sv. Jana Křtitele, vážící 31 kg. Všechny byly roztaveny pro armádní potřeby. Nový zvon byl objednán v roce 1920 v témž roce odlit. Byl zhotoven tak, aby jeho hlas zněl ve „fis“. Vysvěcen byl 7. března 1920. Jeho celková cena byla 17 360 tehdejších korun a odlila jej specializovaná slévačská firma Richard Herold v Chomutově. Zvon, vážící 95 kg, byl slavnostně zavěšen do kostelní věže dne 27. června 1926. Ani tento zvon však nepřežil příští válku. Dne 16. ledna 1942 vojáci wehrmachtu snesli zvon z věže a odvezli jej jako materiál na válečnou výrobu. Poslední zvon v Čisté utichl.

     Pohled na kostel s pomníkem

 Další významná církevní památka stávala na louce poblíž osady V jámách /Berggruben/, na kopci zvaném Česká hora /Böhmenberg/, naproti dnešnímu vchodu do dolu Jeroným. V 17. století zde dávní horníci postavili horskou kapli /Bergkapelle/ v barokním slohu, jejíž zbytky jsou zde patrné dodnes. Její poloha je zachycena už na Müllerově mapě z roku 1720. Jednalo se o kapli. sv. Jana Křtitele /Johannes der Täufer/. Uvnitř se nacházely sochy Ježíše a jeho dvanácti apoštolů. Během 19. století, kdy již byla stavba vážně poškozena, byly sochy plně zrenovovány a přeneseny do jednoduché obyčejné stavby vedle Sokolovské ulice v Čisté. Stávala západně od křižovatky cest, téměř uprostřed města, ale za řadou domů Sokolovské ulice, takže byla hůře dostupná a špatně viditelná. Během ničení města se sochy ztratily neznámo kam

Pohled z věže kostela na bývalou západní část města v roce 1928