Melter

Jedná se o jméno obce, která je dodnes opředena záhadami. Zde jde o vesničku, nazývanou v posledním jejím období jako Melter. Její jméno také prošlo historickým vývojem a mnohokrát bylo pozměněno. Byla tak známá jako Milden 1542, Melda 1663,1683, Melden 1677, 1847, Mölda 1656, Mölta 1664, Melda 1683, Melder 1785, a dále jako Miltau, Meldau, Melter, Mehlthau, Möldau.
Poprvé se s jejím jménem setkáváme v již zmíněné zprávě středověkého benátského prospektora G.A.Pachaminiho. Pro upřesnění ji uvedu ještě jednou: „Z Čisté jdi do vsi Miltau, která se nachází v hustém křoví, a pak se vydej cestou proti půlnoci, až uvidíš horu Gruthum. Tato hora se může kvůli cínu a stříbru nazývat Stříbrná hora. Ta vesnička patří hraběti v Sokolově a je natolik drahá /bohatá/, že v ní může být každý dům pokrýt stříbrem.“
Zde se setkáváme nejen s uvedením velice zajímavé informace o přebohaté obci, ale i s přibližnou lokalizací její polohy. Pokud se budeme řídit tímto návodem, nejenže najdeme na starých mapách vyznačenou osadu poměrně přesně zanesenou do popisovaných míst, ale ještě i dnes je v těch místech možné najít zbytky základů dávných stavení. 

Jméno této vesničky však dávno zmizelo z paměti místních obyvatel, takže ani starým německým vystěhovalcům mnoho neříká. Pokud nahlédneme do starších map, čeká nás překvapení. Přesně v místech, kde prospektor ves popisuje, jako Miltau, najdeme vesnici s podobně znějícím jménem - Melter. Je zobrazena už na Müllerově mapě Čech z roku 1720 /dílo Jana Kryštofa Müllera vydané roku 1720 v Augsburku patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti. Svými rozměry, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním předčí mnohé jiné mapy, domácí i zahraniční/.
 

Výřezy z historických map,na kterých je obec zachycena. Obec Melter se nalézá vždy uprostřed.

                  Mapa z roku 1862.                                     Mapa z roku 1797,obec zapsána jako Melder.               

 Mapa z roku 1790, ves je zda zapsána jako Melder.            Müllerova mapa Čech z roku 1720.      

Uvedená ves, existující zřejmě dlouhá staletí, se během posledního období zcela vytratila ze všech novodobých map, i když byla v minulosti známá daleko za našimi hranicemi. Zajímavostí je, že dosud se o ní nenašla jediná zmínka, žádný z novodobých historiků o ní nenapsal jedinou větu. Kdysi přebohatá ves, která se mohla stříbrem pokrýt, zmizela bez povšimnutí jako pára. Jedinými důkazy o její existenci tak dnes zůstávají staré mapy a těch několik zápisů v historických spisech.  Dne 10. května 1542 získává hrabě Hieromynus Šlik veškerý majetek Leuchtenbergů, mezi vyjmenovanými lény nacházíme, Fronaw, Lauterbach, Ebmet a také ves Milden /v soupisu se objevuje další dnes zmizelá ves – Leben, jenž ležela mezi vesmi Lobzy a Vranovem/.  Další zápis udává Johann Gottfried Sommer ve svém spisu Böhmen – Elbogner Kreis /Čechy – Loketský okres/, Praha 1847, kde v části věnované městu Vranov /Frohnau/ píše: „V okolí města se nachází – ½ hodiny severovýchodně, na druhé straně potoka - Lobezského./pozn. autora/ - leží připojená osada Melda (Möldau, ale také Mehlthau), obsahující 2 zemědělské dvory“.
Další poznámka se nachází v Heimatkunde des pol. Bezirkes Falkenau, 1898. /Vlastivědný přehled politického obvodu Sokolov/ - „k obci Vranov přísluší ...Schrammův mlýn s hostincem, hájovna, myslivna, a takzvaná Melter, východně od obce.“
Avšak v roce 1913 ve zprávě Kleine Heimatkunde des Kreises Falkenau /Malý vlastivědný přehled okresu Sokolov/ není o vsi Melter sebemenší zmínka. 
V roce 1939 se v Das Falknauer Heimatbuch /Domovská kniha Sokolovska/ píše: „Usedlost u Frohnau. Několik dvorů, které bylo ještě v roce 1930 osídleno lesními dělníky. Název vesnice má původ ze slova Mehlteuer /druh potravinové daně – pozn. autora/, které bylo zkráceno na Melter. Toto jméno se dávalo chudým místům, kde se jen velice těžko pěstovalo jakékoliv obilí“.  V záznamech z roku 1945 je uvedeno: „V místě se nacházejí dva dvory a hájenka, hajný pan Fritsch. Jedna velice stará budova (!), používaná jako sklad krmení pro lesní zvěř.“ Dále je uváděna druhá verze vzniku názvu vsi – měla pocházet ze slova Mehltau. Vedle hájenky se nacházela velká lesní školka pro jehličnaté stromy.  
Z uvedeného vyplývá, že ves vždy patřila k Vranovu a její jméno bylo poměrně často pozměňováno. Také při sledování historických zápisů je možné sledovat její postupný zánik. Ves vznikla zřejmě jen pro potřeby těžby nerostů. S úpadkem této činnosti v oblasti skončil také i běžný život v této vsi. Podmínky pro hospodářský způsob života zde zřejmě nebyly pro vysokou polohu možné.  Datum jejího vzniku je zatím neznámé, ale je nutno jej položit nejméně do středověku, neboť jak je doloženo, je zachycena už na těch nejstarších mapách, včetně zmíněné poznámky středověkého prospektora. Dnes se dá její bývalá poloha lokalizovat jen velice obtížně. Obec je zcela zarostlá lesem a stejně jako u ostatních opuštěných obcí, i její plocha je silně podmáčená spodní vodou. V terénu lze při vizuálním sledování najít nejasné náznaky základů několika domů a téměř zarostlý rybníček uprostřed obce s uměle navršenou hrází. Domy jsou s největší pravděpodobností domovy lesních dělníků z 19. a počátku 20. století. Zda se i v těchto místech nacházela tehdejší středověká vesnice, nelze takto jednoznačně určit, dokud nebude proveden hlubší archeologický průzkum.