Libava - Libau 

Úvodní strana 

 

Jednalo se o menší obec, nacházející se jihozápadně od Sokolova na okraji Slavkovského lesa na potoku stejného jména. Jedná se o jednu z mála zdejších obcí, která byla prokazatelně založena Slovany na zdejším území. První písemné zprávy o obci pocházejí z Leuchtenberských lenních knih, kde je obec zapsána roku 1370 jako Lyba a tento rok je také zapsána, jak uvádí Hlášení spolku pro historii Němců v Čechách, jako den Oden Lyba. Roku 1525 je obec uvedena v Loketské urbáři jako Lyba. Roku 1542 je zapsána jako Lieba, dle Hlášení spolku pro historii Němců v Čechách. V zemských deskách z roku 1600 je uvedena jako Liebau. V zemských deskách z roku 1604 je uvedena jako Libaw a v dalších zemských deskách z roku 1630 je uvedená jako Liba. V berní rule z roku 1654 je zapsána jako Liebaw, v Tereziánském katastru z roce 1714 /14. Rust./ jako Liebau. V roce 1725 je v zemských deskách zapsána jako Dorf Liebaw. Sommer jej roku 1847 zapsal jako Libau a Liebau. V roce 1885 je uvedena v Lexikonu obcí uvedena jako Liebau a také jako poprvé Libava. České pojmenování od II. pololetí pak již dále znělo Libava.

Němečtí obyvatelé a někteří historikové jej vysvětlovali poněkud kuriózně. Podle nich bylo odvozeno od německého jména vzniklého spojením „die Liebe Au“. Například historik Fischer v 19. století zdůvodňoval vznik slova spojením Liebe + Aue = Liebau.

Poloha jednotlivých domů v Libavě v císařském tisku povinného katastru z roku 1839

Dle historika Gradla však jméno pochází jméno ze základu slovanského jména L´ubava voda, což znamená Příjemnou vodu. Nejblíže vysvětlení je, že původ jména pochází ze staroslovanského jména ljubý, libý, což je milý či příjemný. Jméno následně přijali i němečtí osadníci ve 13. století a obci jej ponechali. Podle obce dostal jméno také potok, protékající zdejší krajinou a obcí. Jmenovala se Malá Libava a její vedlejší tok pak jako Velká Libava.

 K obci byla vždy připojena nedaleká osada Krainhof.

Počet obyvatel se vyvíjel následovně:

Rok      obyvatel

 

1890       207

1910       200

1930       204

1939       198

                              

V roce 1936 bylo v obci napočítáno celkem 36 domů s celkem 204 obyvateli. Jednalo se o obec Libava, tak připojenou osadu Kreinhof. V obci v té době bylo 36 žáků školy. Obyvatelé se vždy živili hospodařením na polích, docházením do dolů nedalekého Sokolova a obchodem. Industriální zařízení v obci nebylo žádné. Výjimkou byly dva mlýny. Jeden, nazývaný Libavský mlýn (Libauer mühle), se nacházel 2 kilometry proti proudu Malé Libavy. Druhý se nacházel přímo ve středu obce. Poštovní úřad v obci nebyl, ten se nacházel v Kynšperku.

Obec měla také svou místní zajímavost. Z dvaceti domů, které tehdy obec měla, celkem 7 patřilo lidem se jménem Fritsch. Proto se obci také často říkalo Fritschendorf. Z nich dále ještě 4 se jmenovali Josef, takže místní pošťáci vždy měli problémy s doručováním dopisů v této vesničce. V obci se nacházela jedna menší kaple. V roce 1825 byla vyčleněna pro potřeby školy jedna budova, kde sídlila jednotřídní škola. V průměru ji navštěvovalo celkem 40 žáků. V roce 1890 zde byl založen spolek dobrovolných hasičů, který měl 38 členů. Roku 1891 bylo založeno zemědělské kasino, které mělo 130 členů. Zajímavostí bylo, že se v obci nacházela kancelář banky Raiffeinsenkasse, která byla společná pro velký okruh okolních vesnic.

V obci byly nejvíce rozšířené třešňové a jablečné stromy, na polích se pěstoval brambory a obilí. Osada Krainhof, součást vsi Libavy, se nacházela výrazně výše na svazích kopce. V posledních letech se v ní nacházelo 18 domů se 79 obyvateli. Součástí obce Libava bývala vždy připojená osada Krainhof. První písemné záznamy o ní se objevují ve Šlikovském urbáři v roce 1525, kde je vesnička zapsána jako Granhof. V roce 1604 se v zemských deskách objevil záznam granhoffu, v dalších zemských deskách z roku 1630 pak Crainhoff, v Tereziánském katastru z roku 1713 pak jako Cranhoff, v roce 1742 jako Krahof a v roce 1785 jej Schaller popisuje jako Krainhof.  Původ názvu osady je nejasný. Základ slova, hof, naznačuje, že se zde nacházel větší pachtovní statek – tzv. Maierhof. Zřejmě kolem něj se pak rozkládaly domky pracovníků statku.