Kostel v Kostelní Bříze 

Mezi nejvýznamnější památky Kostelní Břízy patřil bezesporu pozdně barokní kostel svatého Petra a Pavla. Tato dominanta obce měla však poměrně pohnutou historii. První zmínka o kostelu pochází již z roku 1410, kdy se nám objevuje zpráva o dřevěném kostelu. Další informace se bohužel nedochovaly, ani není známo datum výstavby kamenného kostela. Zato je znám monogram ze zvonu tohoto prvního kamenného kostela, který měl na obvodu vyrytou číslici 1483, což značí letopočet jeho odlití. V průběhu 16. století došlo u kostela k první větší rekonstrukci. Ovšem nejrozsáhlejší přestavba, která u tohoto objektu proběhla, nastala v roce 1802, kdy ho do dnešní podoby nechal přestavět svobodný pán Karel Lebrecht ze Spiegelu.
Věž kostela byla postavena roku 1842 a v roce 1913 byla společně s celým kostelem renovována. 
Kostel je pozdně barokní stavba se zděnou kruchtou, lunetami a kněžištěm, ukazující na gotický původ. Z historického hlediska je ceněn také díky jedinečnému souboru kamenných náhrobků z let 1584 - 1772, vsazených do zdiva jeho lodi a věže. Jsou osazeny latinskými a německými nápisy doplněných bohatou plastikovou výzdobou. Na reliéfních deskách jsou zobrazeny erby šlechtických rodů, spojených s Kostelní Břízou, které jsou kamennou učebnicí dějin s nevyčíslitelnou hodnotou. Většina z nich připomíná Štampachy, cenný je též reliéf Kristova zmrtvýchvstání z 16. století. Všechny dosahují značné řemeslnicko-umělecké úrovně.
Mezi reliéfy s nesmírnou cenou spadá druhý náhrobník, patřící šlechtičně Perpetui ze Steinwaldu. Ta zemřela roku 1564 ve věku 34 let. Reliéf je pokryt souborem osmi erbů, jež kromě jejího a manželova znaku dokládají příbuzenský vztah po přeslici s jinými šlechtickými rody historického Loketska.  
Za zákristií se nachází krypta se třemi rakvemi s mumifikovanými těly pánů Kopalů. V období vzniku VVP byly rakve některými z vojáků otevřeny a těla částečně poškozena. Roku 1963 byla okna krypty důkladně zazděna a celá krypta uzavřená.
V roce 1980 došlo k jejímu poškození během zdejšího zemětřesení.

Kostel svatého Petra a Pavla v roce 2009.

Po roce 1945 došlo k totální devastaci celé stavby z důvodu zanedbání veškeré údržby objektu. Po tomto roce se kostel dostal do užívání zdejších státních statků, které o jakoukoliv údržbu neměly zájem. A protože stát se o tyto stavby také nestaral, objekt neustále chátral. Zřejmě by netrvalo dlouho a kostel by se dostal do havarijního stavu, po kterém by následovala demolice, jak se stalo u několika dalších kostelů v okolí. Příchod revoluce znamenal pro kostel záchranu, i když se nacházel v dezolátním stavu. Tehdy začaly první pokusy o jeho záchranu. 
V roce 1990 město Březová, jejímž majetkem kostel byl, prodalo kostel soukromé stavební společnosti, která slibovala jeho opravu. Ze svých slibů nic neslnila. Ve snaze zachránit tuto památku, odkoupilo město Březová kostel zpátky. Nakonec jej v roce 2002 darovalo Nadaci pro děti. Ta s finančním přispěním Březové začala již v následujícím roce záchranné práce. Z nich je v současnosti (rok 2009) hotová I. etapa projektu (zajištění statiky + oprava krovů a střechy). 
Na hřbitově v Kostelní Bříze se pohřbívalo z okolních vesnic: Arnoltov, Bystřina, Rudolec a Krásná lípa. Od roku 1806 až do konce 1938 byl kostel veden jako patronátní, ve kterém bylo prováděno německé církevní a civilní právo. Farář byl současně učitelem náboženství a vedl také stavovskou matriku pro farnost. Církev vydělávala z patronátního majetku, který obsahoval farní les, a dvě louky ležící na hranici s obcí Kamenicí. Byl nadací statkářského panstva v Kostelní Bříze, patronátní pán spolurozhodoval o obsazení místa faráře v Kostelní Bříze, kterého jmenoval pražský arcibiskup.
 Za hřbitovem stojí, ukryta kruhem prastarých lip, poutní kaple. Jedná se o drobnou barokní rustikální stavbu z II. poloviny 18. století. Je postavena z omítnutého zdiva, stěny má hladké, nároží jsou zaoblena. Zpevnění je provedeno shlukem piastrů. Střecha je pokryta štípaným šindelem. Na střeše se nachází polygonální jehlancovitá zvonička pokrytá šindelem. 
Na severní straně kostelní zdi se zachovaly terénní zbytky tehdejšího tvrziště. Jedná se o okrouhlý pahorek o průměru cca 20 metrů, vystupující v některých místa až 2 metry nad terén. Kolem, dokola je možné i dnes jasně rozeznat zbytky obranného příkopu. Onomu pahorku lidé dříve říkávali Baderhübel – Lazebnický vršek. Pojmenování vzniklo kolem roku 1800, kdy zde vlastnil dům na hřbitově ranhojič Hampl, kterému jej daroval Karel Leberecht ze Špíglu. Lidově se tehdy ranhojiči říkalo Bader a podle něj byl také pojmenován i kopeček. V němčině toto spojení tehdy znělo právě Baderhübel. 
Tvrziště připomíná ringvaly, avšak chybí vnější kruhový val. Tyto ringvaly si stavěli dávní Slované. Je však možné, že vnější val byl srovnán v minulosti při terénních úpravách. Zvláště, když kostel a poutní kaple bývaly v minulosti významným poutním místem.
Větší výzkum zde nechal udělat v roce 1924 tehdejší majitel panství Viktor Brand-Kopal. Za pomoci tehdejších historiků byly vykopány sondy, kterými prozkoumávali pahorek a okolí. Příliš v odhalování tajemství nepokročili, jejich sondy k rozluštění záhady nepomohly. Sám Viktor se domníval, že se jedná o zbytky staré strážní věže sídla z doby, kdy zde sídlili Štampachové. Přitom tvrdil, že by měla pocházet z roku 1382. Mělo se jednat o ono staré sídlo, které je v pramenech nejasně uváděné a jež mělo stávat v místech vrchnostenského chudobince. Mělo mít obranou věž a Viktor se domníval, že toto je právě ona. Ono staré sídlo mělo údajně zmizet z povrchu zemského kolem roku 1550. Panský dvůr na jeho místech vznikl v roce 1570. Pro přesné zjištění funkce tohoto tvrziště bude zapotřebí provést důkladnější půdní rozbor moderními metodami.