Bystřina - Reichenbach 

Ves Bystřina (Reichenbach) se rozkládala 8 kilometrů jižně od Sokolova na potoku Velká Libava v místech, kde se do něj vlévá potůček Černý potok.

Tato obec během své existence vždy spadala do majetku obce Kostelní Břízy. Původní význam jména obce (Reichenbach = Bohatý potok), pochází z největší pravděpodobností o místo s velmi dobrou dosažitelností velkého množství vody, či představovalo přímo polohu bohatou na vodu. Zajímavostí přitom je, že zde tekoucí potok Velká Libava zdaleka nepatří mezi toky s mimořádně velkým množstvím vody. Alespoň ne takovým, aby místo u něj bylo pojmenováno jako na vodu bohaté. Někteří historikové jsou proto přesvědčení, že jméno spíše neslo přání zdejších obyvatel. Možná se jednalo o místo s bohatým výskytem ryb v potoce. Obdobnou funkci byl tehdejší název města Reichenberg.

Pozice domů Bystřiny zachycené na mapce stabilního katastru z roku 1839.

Další z možností je, že se jedná o jméno, jenž si s sebou přinesli dávní kolonizátoři z Německa, kteří do zdejších končin zamířili. V některých případech se stávalo, že své nové zdejší domovy pojmenovali podle jmen obcí, ze kterých pocházeli. Podobně tomu tak bylo například u města Lauterbach – Čistá. 
Jako u většiny vesnic v okolí, také zde se nejstarší zápis o obci nalézá z roku 1370, kdy je zapsána v lenních knihách rodu Leuchtenbergů, kde je obec zachycena jako Reychenpach. Další zápis se objevuje roku 1484, kdy je zachován zápis znějící Raychenbach, který byl zaznamenán v chebském městském archívu, jak se uvádí v zápisu Karla Siegla. V Loketském urbáři z roku 1525 je zapsán název obce jako Reichenbach. Roku 1542 se v seznamu „Hlášení spolku pro historii Němců v Čechách“ objevuje zápis ve tvaru Reichenbach. V roce 1600 se v záznamu v zemských deskách objevuje tvar názvu zapsaný jako Reychenpach. Roku 1654 se v daňových zápisech zemí Českých v zemském archívu v Praze objevil název Reichenpach. Oficiální český název byl ustanoven až po roce 1948. Tehdejší poradci navrhovali název Libavský potok, který vycházel z protékajícího potoka. Vojenský topografický ústav se také zapojil do hledání jména a navrhl název Libavská Bystřice. I když se tento tvar neujal, přesto se z něj následně vycházelo, a nakonec byl přijat název Bystřina. 

Vzácný barevný snímek Bystřiny z roku 1940.

O obci mnoho bližších zápisů z její historie neexistuje. První pochází z roku 1611, kdy obec patřila pánovi Jiřímu Čejkovi z Olbramovic na Horních Kralovicích a Reichenbachu, tehdejšímu českému komodoru, generálu řádu sv. Jana Jeruzalémského (Johanitů) v Kladské. V roce 1776 se při sčítání napočítalo celkem 32 obytných domů. 

Pohlednice Bystřiny v roce 1925.

Další zápis uvedl topograf Sommer roku 1847, kdy tehdy uvedl počet domů 26 se 159 obyvateli, dva mlýny - Dorschnerův, Smrkový a samotu Smrkový dvůr. Od roku 1836 je v obci také uváděna škola. Poslední zápis o vsi se objevuje v německé vlastivědě z roku 1898, kdy je uvedeno 26 domů se 143 obyvateli. Dle vlastivědy byla již v té době v obci škola, která se nacházela ve oddělené budově. Založena byla roku 1836.
Hlavní obživou tehdejších obyvatel bylo hospodaření na nepříliš úrodných polích. Dále se živilo prací v lesích, příležitostným hornictvím a domácími ručními pracemi. Jediným průmyslovým zařízením v té době jsou uváděné dva mlýny. Dorschermühle, který byl využíván jako mlýn na mletí mouky a Fichtenmühle, který působil jako pila. Klima okolního prostředí bylo uváděné jako střední. 

Statek v Bystřině z roku 1925

Významnou událostí byla ve středověku dolová činnost, kdy se zde po určitou dobu poměrně vydatně těžilo olovo. Od těch dob se v okolních kopcích a stráních nacházely štoly a další zbytky po kutacích pracích v dávných dobách. Tyto dnes již nepatrné zbytky jsou stále k vidění. Jsou památkou na práci horníků ve středověku. Jednou z nejvýznamnějších a největších místních šachet byl starobylý důl Antonín, který byl nejdéle v provozu. Celkově však byly doly od počátku 19. století natrvalo uzavřeny.
  Místní lidová škola se nacházela ve zvláštní budově, která byla postavena v roce 1836.

Z bývalé vesničky nezbylo zcela nic. Na základech bývalých domů vyrostly rekreační chaty.
Na fotu bývalá náves obce. Rok 2009. 

 

Bystřina na leteckém snímku z roku 1952. Zespodu přichází silnice z Horních Lazů, nahoru pokračuje směrem k Zlaté či R 6. Doprava pak odbočuje silnice k Ostrovu a Kostelní Bříze. Několik roztroušených domků obce, stojících podél silnice, jsou zde ještě zcela zachovalé.