Zuberův mlýn 

Úvodní strana 

Potok ještě neuběhl mnoho metrů, když kousek pod Schimmerovým mlýnem stál další z Podstráneckých mlýnů. Již sedmý se nacházel na pravém břehu potoka přímo uprostřed obce. Tentokrát bylo jeho místo těsně u břehu, takže k němu nevedl žádný náhon. Dvě menší stavení s jedním mlýnským kolem a jedna dřevěná bouda pro hospodářská zvířata. 

I tento mlýn zřejmě spadal do celkového výčtu Tereziánské katastru, který v těchto místech zaznamenával devět mlýnů, i když žádné přímé podklady pro to neexistují. O tomto mlýně se dochovalo nejméně informací, takže většina jich pochází z ústního podání posledních zde žijících pamětníků. 
Tereziánský katastr popisuje objekt v těchto místech jako mlýn na lněný olej. První oficiální záznam se dovídáme z Josefské mapy z roku 1764, kde je poloha mlýna zachycena poprvé. Zobrazen je také na mapách v roce 1836, 1862 i 1877, ale nikdy u něj není značka mlýna, která by dokládala, že v té době jako mlýn skutečně fungoval. Proto se dá předpokládat, že jeho činnost byla velmi nárazová, zřejmě podle momentální poptávky. Datum vzniku tohoto mlýna je možno položit k roku 1700, ale jsou všechny předpoklady pro skutečnost, že k tomu mohlo dojít mnohem dříve. 
Už ve svých počátcích byl mlýn zaměřen na výrobu lněného oleje a tuto činnost vykonával až do svých posledních dnů. V období před válkou a během ní jeho produkce však byla mizivá, zřejmě nikdy nepatřil k nějak výkonným. Doložitelně však jako lisovna oleje fungoval až do roku 1945.
Po odsunu původních obyvatel objekt bez údržby rychle chátral a při odchodu armády z prostoru došlo nakonec k jeho srovnání se zemí, jak se stalo u všech ostatních mlýnů. V tomto případě však armáda provedla svou práci dokonale, takže zcela zmizely i základy staveb, které se u jiných mlýnů dochovaly. Dnes z něj zůstaly jen velice špatně viditelné zbytky kamení mnohokrát upravované, zarostlé vysokou neudržovanou trávou. Jedná se o jediný mlýn, po kterém nám nezbyly téměř žádné stopy. O vzniku nejsou žádné zápisy, je zachycen jen na několika starších mapách. Jeho činnost tak lze zjistit jen z ústního podání pamětníků. 
Stával na hranici vranovského a lauterbachského katastru. Na mapě Podstrání je u něj uvedeno číslo popisné 372. Posledními majiteli byly v roce 1945 tři postarší sestry Ertlovy, které ve mlýně žily a pracovaly samy. Děti žádná z nich neměla. Do mlýna se kdysi přestěhovaly ze Lněného mlýnu /Leinmühle / u Vítkova. 
Zbytky mlýna ve vsi byly zcela srovnány se zemí a s okolím, takže dnes jsou v krajině jen sotva rozpoznatelné. Nepodařilo se sehnat žádnou fotografii, na které by byl zobrazen. Zůstaly z něj jen vzpomínky pamětníků.