Smrkový mlýn - Fichtenmühle

Úvodní strana

 

Velká Libava minula Krásnou Lípu a zamířila poklidně k severu. Hned za obcí minula na levém břehu bývalý mlýn Eisenhammmer a o několik stovek metrů dál se oddělil od jejího pravého břehu náhon dalšího ze zdejších mlýnů. Náhon se vinul po úpatí stráně a zvolna vynášel hladinu vody nad potok. Protože sklon údolí je zde mírný, musel být náhon velice dlouhý, a přesto dopravil vodu jen několik metrů nad úroveň Velké Libavy. Na jeho konci stávala stavení mlýnu, kterému dali obyvatelé jméno Smrkový mlýn (Fichtenmühle). Množství vody v potoku je v těchto místech natolik dostatečné, že mlýn již nepotřeboval žádný vyrovnávací rybník, jak tomu bývalo u mlýnů ve vyšších polohách. Mlýn se nacházel těsně pod prudkou strání pod silnicí vedoucí od Krásné Lípy k obci Bystřina, jižně od této obce, jen několik stovek metrů od jejích prvních stavení. Jednalo se o samotu, která byla v minulosti známá v širokém okolí.

Umístění mlýnu zachycené  na katastrální mapě z roku 1839.

Samotný místní název Fichtenhof (Smrkový dvůr), vznikl původně jako pojmenování skupinky domů stojících vysoko ve svahu nad mlýnem Fichtenmühle. Jméno bylo zřejmě odvozeno od smrkových lesů, které obklopovaly osamělý ostrůvek staveb téměř na vrcholku kopce. Osada je zakreslena již na těch nejstarších mapách. Byla doložitelně založena již dávno ve středověku na spojnici obcí Bystřiny a Krásné Lípy. Také v zápisech prakticky všech historiků se pravidelně objevuje. V průběhu první poloviny 20. století však byla samota opuštěna a údajně zcela zanikla, i když některé další zdroje z dvacátých let zde stále ještě uvádí stálé obyvatele. Zajímavostí je, že nad zbytky základů tehdejších stavení ještě dnes najdeme onu skupinu smrků, která se nad místem zvedala po mnoho staletí a která mu původně dala své jméno. Nejstarší zmínku o zdejším hospodářství nacházíme v obecní matrice obce Krásné Lípy z roku 1663 a téhož roku rovněž ve farním archívu obce Vranova pod jménem fichten hoff.  Roku 1665 se v zápisech objevilo jméno Veigten hoff. V roce 1668 se objevuje zápis fichtenhoff, roku 1787 v josefínském zemském katastru fichtenhof. Na některých mapách z 19. století nalézáme pojmenování Dreifichtenhof. Od roku 1923 se také používal český název Dvůr u Smrků. Dnes můžeme vysoko na kopci najít rozsáhlý prostor bývalého statku. Po jeho obvodu jsou hromady sesutého kamení z jednotlivých domů, které stály kolem nádvoří. Na prostranstvích kolem bývalého statku jsou zbytky dalších jednotlivých stavení rozházených po stráni. Jsou zde zachovalé sklepy a hromady suti z budov. Celý tento prostor je však dnes zarostlý náletovými stromy a keři. Pod statkem se rozkládá velký rybník.

Celkový pohled na plochu, kde stávaly domy statku Fichtenhof. Zbylo jen rozvalené zdivo budov.

 

    Zbytek jedné z budov statku. Vchod do jednoho ze zachovalých sklepů /2010/.

Samotné jméno mlýna bylo s uvedenou osadou Fichtenhofu historicky úzce svázáno. Mlýn sloužil po celou svou existenci jako pila pro zpracovávání klád na prkna pro nedalekou obci Bystřinu. Nejstarší záznam o mlýnu se objevuje na mapě františko-josefského mapování z let 1836 – 1838, kde je zakreslen poprvé. Protože na vojenském mapování z let 1764 ještě zapsán není, dá se předpokládat doba jeho vzniku na přelomu 18. a 19. století. Na všech dalších mapách regionu se již nachází. Sommer jej zachycuje jako mlýn patřící k obci Bystřina. Český název, který vznikl po roce 1923, zněl Mlýn u smrků. Samostatný mlýn přetrval až do poválečných dnů. Po začlenění prostoru do VVT zanikl také tento mlýn a dnes najdeme na jeho místě už jen nepatrné zbytky. V přírodě lze vystopovat poměrně dlouhý náhon, dobře znatelné obrysy domu s mlýnicí a celou další trasu náhonu zpět k potoku. Plocha mlýna je zarostlá stromy a vysokou trávou.

Poslední zbytky hlavní budovy Fichtenmühle /2010/. 

    Výrazné zbytky náhonu.

Smrkový mlýn na fotografii z roku 1952. Uprostřed se nachází silnice ze Studánky do Krásné Lípy, nalevo od ní mlýn a potok Velká Libava lemovaný stromy, stejně tak jako náhon vedoucí k pobořeným objektům mlýnu. V dolní části je pak vidět polní cesta, směčující k Smrkovému dvoru.

                     

GPS: 50°6'18.954"N, 12°38'20.591"E