Seffův mlýn

Na některých starých mapách lze najít na Lobezském potoku mezi Matzlovým a Gaberovým mlýnem další značku mlýna. Nad soutokem Lobezského /Lobsbach/ a Mlýnského /Mühlbach/ potoku lze dodnes najít zbytky stavby a dvě stě metrů dlouhý, velice dobře zachovaný náhon vedoucí k Mlýnskému potoku a další, dlouhý několik stovek metrů, vedoucí k Lobezskému potoku. Jedná se o další z řady Lobezských mlýnů, kterými bylo údolí v Podstrání doslova poseto.
První informace o mlýnu jsou staré záznamy, jak z Tereziánského katastru z roku 1715, tak u J.G.Sommera z roku 1847, které u Města Čisté zaznamenávají devět mlýnů /jak pily a tak mlýny na lisování oleje/, aniž je upřesněno, kde všude měly stávat. Více napoví pohled do Josefské mapy z roku 1764, kde je mlýn beze jména již vyznačen. Na Františkovské mapě z roku 1836 je mlýn opět k nalezení a je u něj uvedeno výjimečně i jméno – Lněný mlýn /Leinemühle/. Zřejmě podle tehdy zpracovávané suroviny. Na mapě je zobrazen objekt s dvěmi budovami. Mapy z roku 1862 a 1877 jej zaznamenávají rovněž, tentokrát dokonce s třemi staveními. 
Období vzniku tohoto mlýnu lze položit minimálně do roku kolem 1700, ale není vyloučeno, že byl ještě starší.
Mlýn se zpočátku zaměřil na výrobu lněného oleje. Později se během let specializoval na další zajímavé využití vodní síly. Mlýnské kolo pohánělo jednak turbínu na výrobu elektřiny, ale hlavně menší buchar, s jehož pomocí se zpracovávaly výrobky z drátů /drathwaren/. Především se jednalo o hřebíky a skoby, mnoha tvarů a velikostí, pro veškerou potřebu okolních sedláků. 
Mlýn se nacházel na velice výhodném místě nad soutokem Lobezského a Mlýnského potoka. Majitelé vybudovali z každého potoce velice dlouhý náhon – ten od Lobezského potoku je dokonce několik stovek metrů dlouhý – které jim umožňovaly co nejvýhodnější využití vody z obou potoků. Začátek lobezského najdeme těsně pod Matzlovým mlýnem. Dnes ještě můžeme objevit v hustém křoví a nízkém stromoví místo uchycení bývalého kola s vysokým přepadem vody, která se valí z výše několika metrů po troskách mlýna.  
Na podrobné katastrální mapě z roku 1839 Podstrání je v těchto místech namalovaná velká stavba a vedle ní další dva objekty – hospodářské budovy. U stavení je zapsáno číslo popisné 293. Posledním majitelem v roce 1945 byl Josef Lauterbacher /ten v té době měl přezdívku Mühlwenz – Seff = mlynář Josef/. 

Poloha Seffova mlýna na mapě z roku 1839. 

Poloha mlýna na leteckém snímku z roku 1952. Shora vpravo vede cesta z Dolního Ehrlichu do Čisté, doleva je odbočka do Vranova. Poslední pobořené zbytky stavení mlýna se nacházejí zcela uprostřed snímku. Řada stromů ve spodní části snímku lemuje oba náhony, které se nad mlýnem spojovaly a společně vedly k mlýnskému kolu mlýna.(viz horní mapa).

 GPS: 50°5'47.302"N, 12°42'17.137"E