Schrammův mlýn

Potok Velká Libava opouští ves Podstrání a protéká poslední metry klidného a mírného toku. Dále je před ním divoký běh mezi strmými svahy pod vysokými kopci po obou stranách. Na poslední louce za obcí musel svou sílu předat lopatkám čtvrtého, snad nejznámějšímu lobezskému mlýnu. 
Mlýn byl postavený na pravém břehu potoka na umělém rameni ve spodní části obce. Schrammův mlýn stál poněkud stranou od potoka a voda k němu byla přiváděna dlouhým kanálem. Skládal se ze dvou stavení. První objekt byla samotný mlýn s velkým kolem o průměru šest metrů s horními lopatkami. Jakmile jej síla vody roztočila, přenášel se pohyb pomocí transmise na další stroje v objektu - katr, hoblík, frézu a další truhlářské stroje. Mimo rozřezávání klád se zde zpracovávaly další produkty. Dřevěné bedny pro pivovary na převoz lahví a dřevitá vlna, která se dodávala do sklárny v Rychnově, porcelánce v Horním Slavkově či firmě Amati v Kraslicích na přepravu hudebních nástrojů. Ze lnu se zde vyráběly textilní nitě.
Druhý objekt sloužil jako domov pro rodinu majitele a hostinec. Výletníci, kteří využívali výhodného místa k občerstvení, rádi zavítali do menší místnosti v přízemí, upravené jako výčep. Jednalo se o náhodné turisty, potulující se krajem, kteří přijížděli jak autobusem, auty, ale především pěšky. V zadní části objektu byl ve skále vysekán hluboký kamenný sklep, sloužící jako kvalitní sklad se stálou teplotou Před hostincem se nacházela zastávka pravidelné linky autobusu, který usnadňoval spojení s okolím. 

Schrammův mlýn /zcela vlevo Fritchova hájovna/. Uprostřed je objekt samotného mlýna, napravo pak obytný dům.  

Během léta zde autobus na znamení zastavoval, v zimním období, kdy byla cesta dále do Podstrání a Čisté většinou zasypána sněhem, zde linka měla svou konečnou stanici. Pokud cestující mířili dále, museli pokračovat po sáních s koňmi, či jít pěšky, což byl častější případ. Prostor kolem mlýna a vedlejších strání využívali lidé ze mlýna k zemědělství. Dnes jsou tyto plochy zarostlé křovinami či mohutnými smrky, dříve to však všechno bývala volná prostranství. Chovali zde ovce, kozy a krávy. Z nich získávali mléko, z kterého vyráběli především máslo, ale dále sýr a tvaroh. Tyto produkty rozváželi po okolních městech a tím si zajišťovali obživu. Tato činnost bývala často výnosnější, nežli práce samotné pily. 
Lesy v okolí mlýna od obce Čistá až k Hruškové, odkud se svážely klády k dalšímu zpracování na pile, patřily hraběti Nosticovi, který sídlil v Sokolově. Jméno pily a hospodářství je odvozeno od prvního doloženého majitele, který vlastnil mlýn již před třicetiletou válkou, a byl tímto jménem nepřetržitě nazýván až do posledních okamžiků své existence. Nejstarší písemná zmínka byla zapsána roku 1662, kdy v křestní matrice farního kostela Čisté je uvedena manželka mlynáře Schramma /Schramm Müllers Weib/, v roce 1867 se objevuje záznam v křestní kronice farního kostela ve Vranově jako Schrammihl. Zmínky o mlýnu nalezneme i v dalších historických záznamech – Tereziánský katastr z roku 1715 jej uvádí jako pronajatý panský mlýn o dvou kolech na stálé vodě. Josefská mapa 1764 jej popisuje jako objekt s dvěmi budovami. Mlýn je rovněž vyznačen na mapě z roku 1862. Františkovská mapa roku 1877 nám ukazuje usedlost s třemi staveními tak, jak objekt zůstal do posledních dnů. 

Obytný objekt Schrammova mlýna v roce 1941

Dalšími záznamy jsou topografické informace z 18.a 19. století /J. G. Schaller 1785, J. Sommer 1847 apod./. Všichni uvádějí stejný popis – kamenný mlýn o dvou kolech na stálé vodě. Mlýn patřil doložitelně mezi ty nejstarší v Lobezském údolí. Písemné doklady potvrzují stáří k počátku 17. století a naznačují, že ústní tvrzení, které kladou jeho vznik do období ze 15. - 16. století, je celkem možné. 
Územně spadal k obci Vranov. Posledními majiteli byli v roce 1945 Anton a Frieda /rozená Glaslová/ Kuglerovi, kteří měli šest dětí. Původem pocházeli z Čisté a mlýn koupili v roce 1936, kdy se do něj přestěhovali. Před nimi jej vlastnil Josef Moritz. Od počátku 20. století mlýn upadal, takže jej rodina Kuglerova přebírala značně zanedbaný. Ze samotného mlýna se dodnes zachovaly jen nízké obvodové zdi, zatopené spodní vodou a zarostlé bujnou přírodou. Z bývalého obytného domu mlýna a bývalého hostince zůstala jen vysoká zarostlá hromada. 

Před obytnou budovou mlýna v roce 1938  

Unikátní snímek Schrammova mlýnu ze dne 22.7.1894. Ten byl pořízen nadšeným fotografem Aloisem Johnem z Chebu během své procházky Lobezským údolím. Zde je velice detailně vidět mlýn stojící u oblouku cesty na okraji obce Dolní Ehrlich. Zde býval katr na řezání klád. V pozadí je pak vidět část skladiště na nářadí. Obytná budova se nacházela více napravo a není na obrázku vidět.

GPS: 50°6'25.45"N, 12°41'55.579"E