Železný mlýn u Krásné Lípy 

Jakmile opustí Velká Libava prostor bývalé obce Krásná Lípa, dál protéká širokým a světlým údolím. Potok zde teče mírným tempem a vytváří měkké a početné meandry. Na okraji Krásné Lípy býval kdysi násep, který soužil jako hráz menšího obecního rybníčku. Po hrázi vedla cesta od Kostelní Břízy dále k Lazům. V poválečných letech byl val zvětšen a místo malého rybníčku vznikla velká nádrž, která zatopila několik domů stojících v údolí. Byla plánována jako zásobárna pité vody pro rozvíjející se vzorovou socialistickou obec Rovnou. Ale velkolepé plány přišly rychle vniveč a vynaložené náklady na stavbu se ukázaly úplně zbytečnými. Průzkum proběhl uspěchaně a nedokonale, aby stavba mohla být co nejdříve realizována. Po dokončení nádrže a připojení vodovodních řádů se při rozborech zjistilo, že voda z přehrady je poměrně silně radioaktivní a není tudíž vhodná pro dlouhodobé používání jako pitná.  Byl proto vydán zákaz užívat ji jako pitnou vodu a dílo nemohlo plnit svůj účel. Nádrž zůstala následně bez využití a jakákoliv údržba se přestala provádět. Přehrada je zanášena kalem a bahnem z potoka Velké Libavy a dnes je v ní jen asi půl metru vody. Vynaložené investice a práce lidí byly nesmyslně zmařeny, takže v současnosti zde najdeme jen opuštěné a chátrající objekty úpravny vody.

Jen pár desítek metrů za původní hrází začínal náhon, který přiváděl vodu potoka k dalšímu ze zdejších mlýnů, vzdálenému necelý kilometr od obce. Táhl se podél stráně, vystoupal nad jeho levým břehem vysoko nad původní koryto a nakonec se vléval do vyrovnávací nádrže nad objektem mlýna. Celkově vyzvedl vodu o více jak patnáct metrů nad původní koryto potoka.

Poloha Železného mlýnu na katastrální mapě z roku 1839. Odspodu vede modrý symbol náhonu,v pravém horním rohu pak teče potok Velká Libava. 

Zdejší mlýn už od svého vzniku fungoval jako hamr vyrábějící železné nářadí. Přesná doba vzniku není známá, nicméně se předpokládá, že k jeho postavení mohlo dojít v období druhé poloviny 18. století. Starší záznamy se totiž o mlýnu nezmiňují a v archívech není nic, co by jeho zdejší existenci potvrdilo. Není však řečeno, že nemohl být starší, mohl jen unikat pozornosti v době, kdy byly písemné zápisy vzácností. A protože bylo toto místo pro mlýn velmi výhodné, dá se předpokládat, že mlýn zde stál již dávno ve středověku. Poprvé se tak s tímto mlýnem setkáváme na nejstarší mapě zdejší oblasti z roku 1768, na mapě I. vojenského – tzv. josefského mapování, kde je zachycena jeho poloha s pojmenováním Eisenhammer. Dá se předpokládat, že v tomto období působil mlýn jako hamr a vyráběl železné hospodářské i řemeslné nářadí pro běžnou potřebu zdejších obyvatel. Další mapy oblasti už mlýn zaznamenávají zcela pravidelně. Později zřejmě došlo ke změně výroby, protože nám jej mapy zobrazují se jménem Waffenmühle, což by znamenalo, že se ve zdejším mlýně mimo nářadí vyráběly také zbraně. Od čtvrtiny 19. století je však opět uváděn jako Železný mlýn – Eisenhammmer. Zřejmě výroba zbraní skončila a hamr se vrátil k původní produkci. V období 19. století se o mlýnu zmiňují také historici, kteří jej zapisují jako Eisenhammer u Krásné Lípy.

Zachovalý široký náhon Železného mlýnu nedaleko bývalé obce Krásná Lípa v roce 2010.

Ovšem poté éra tohoto mlýnu náhle skončila. Naposledy se s ním setkáváme na mapě z roku 1862, kde je stále ještě zaznamenán jako Eisenhammer. Ale na veškerých následných mapách regionu (z roku 1876 a 1898) se již mlýn nevyskytuje. Také pečlivý vlastivědný sborník z roku 1898 o něm mlčí. Z toho vyplývá skutečnost, že v tuto dobu byl již mlýn s největší pravděpodobností mimo provoz. Z uvedených podkladů se dá usoudit, že mlýn ukončil svou činnost kolem roku 1870, kdy se o něm přestaly zmiňovat veškeré tehdejší zdroje informací. Přitom právě toto období bylo na zprávy z oblasti poměrně bohaté. Proč přestal působit, není dosud zcela jasné. Ovšem nejčastější příčinou, proč mlýny končily svou činnost, býval téměř vždy požár. Dá se proto předpokládat, že oheň zapříčinil konec také tohoto mlýna. Jedná se však jen o nepodloženou spekulaci.

  Základy mlýna jsou již dnes zcela  ukryté pod bujnou vegetací.

Na jeho základech již nikdy žádný další objekt nevznikl. I to je zcela neobvyklé, většinou na místech zaniklých mlýnů pravidelně vyrůstaly nové stavby. Ještě dnes však poslední zbytky mlýna bez problémů najdeme. Nacházejí se přesně v místech, kde jsou zakresleny ve starých mapách. Padesát metrů pod současnou hrází odbočuje doleva velice dlouhý a poměrně vysoký náhon. Ten nás spolehlivě dovede až ke kamenným základům. Také prostor vyrovnávacího rybníku nad cestou (viz mapa) je krásně zřetelný. Jen je vše značně zarostlé divokou přírodou a náhon je lemován mohutnými olšemi a špatně průchodnými keři.

GPS: 50°6'5.125"N, 12°38'22.077"E