Schneidenmühle v Pramenech

Úvodní strana

Na katastrálním území obce Prameny otáčel Pramenský potok koly několika mlýnů. Ten první minul na pravém břehu hned na kraji obce. Jakmile se dále dostal mezi domy, oddělil se od jeho levého břehu náhon, který směroval k druhému zdejšímu mlýnu. Tok potoku je zde velice mírný a náhon byl hodně dlouhý. Přesto vodu nezvedal do výše, jak tomu bylo u většiny mlýnů Slavkovského lesa, ale zůstával na úrovni hladiny původního potoka. Mlýn, ke kterému náhon vodu přiváděl, musel mít tedy spodní pohon, i když to přímo v popisu mlýnu nikde uvedeno není. Dlouhý náhon obkroužil část zdejších domů. Ty se tak ocitly na místě z jedné strany ohraničeném vodou Pramenského potoka a z druhé strany náhonem mlýna. Místní obyvatelé proto této části obce říkali „Ostrov“ a lidem „Ostrované“. Mlýn sloužil jako pila a býval významným a jedním z největších objektů v obci Prameny. Místní jej nazývali Schneidenský mlýn /Schneidenmühle/, měl čp. 176. Někdy se mu říkalo i „Horní mlýn“. Jednalo se o velký objekt ve tvaru písmene „L“, ležící téměř uprostřed vesnice. Objekt mlýnu najdeme zakreslený již na mapě stabilního katastru z roku 1839, je zachycen na všech dalších mapách regionu, ovšem bez podrobnějšího popisu. Bylo to proto, že se jednalo o mlýn přímo v obci, tudíž nebyl historiky tolik zmiňován. Zůstaly jen vzpomínky pamětníků. A tak mezi starými zápisky najdeme pouze stručnou poznámku, že se jedná o mlýn o jednom kole na nestálé vodě. Na fotografiích města vyniká jeho dominantní, nepřehlédnutelná poloha ve spodní části města. Jako u všech mlýnů ve městě, i obyvatele tohoto mlýna více živilo drobné hospodářství, nežli provoz samotné pily. Dřevo se tu řezalo v době, kdy ho bylo dostatek a zároveň potok poskytoval dostatečné množství vody na pohon mlýnského kola. Posledními majiteli v roce 1945 byla rodina Josefa Lugerta. 

Pohled na dvůr Scheidenmühle v roce 1915

Snímek na silnici před Schneidenmühle v roce 1929