Schimmerův mlýn 

Úvodní strana 

Jen malý kousek pod Alissovým mlýnem stával další mlýn. Potok zde opouští široké údolí Ptačích luk a dostává se do pevného sevření strmých stěn zdejších kopců. Tok po přibrání silného přítoku Mlýnského potoka získal na vydatné síle a zde již teče poměrně velký potok. Lobezské údolí zde začíná klesat prudčeji, takže tok se zrychluje a nabývá na síle. Zde vtéká do osady Podstrání /Unter Ehrlich/, kde na něj čekaly další mlýny. Hned na okraji osady stával na pravém břehu další z mlýnů, v pořadí šestý. 
 Nalézal se těsně pod odbočkou nové silnice směrem k Čisté a směrem po staré cestě podél potoka, dvacet metrů od jeho toku na pravém břehu, těsně pod silnicí. Jedno velké stavení s kůlnou a velkým prostranstvím kolem. Jedná se o jediný mlýn, který se nám zachoval do dnešních dnů v podobném vzhledu, jaký měl dlouhá staletí. Dnešní stavení je postaveno na základech bývalého mlýna a dnes slouží lidem ze Sokolova jako víkendová chata.
 Původně se jednalo o obilný mlýn, který v dávných dobách zpracovával len na lněný olej jako okolní mlýny. Později byla síla vody použita k roztáčení malé turbíny k výrobě elektřiny pro objekt a k pohonu katru. V posledním století zde vodní síly využívali k výrobě dřevěných výrobků.
S velkou pravděpodobností se dá předpokládat, že spadal do skupiny devíti mlýnů, o nichž se zmiňuje Tereziánský katastr z roku 1715 a řadil se do skupiny uváděných šesti lněných mlýnů. Je zachycen již na těch nejstarších mapách, které jej sice nepojmenovávají, ale jasně ukazují, že v těchto místech mlýn fungoval už minimálně v 17. století. Podrobné Františko - Josefské mapy jej zachycují jako první už v letech 1836 a 1877. Mapa z roku 1862 objekt rovněž zobrazuje, ale chybí symbol o fungujícím mlýnu, což by naznačovalo, že v průběhu poloviny 19. století jako mlýn nepracoval. Ale další informace z počátku 20. století již jej opět ukazují jako funkční, ale tentokráte jako pilu. Dlouhá přestávka mezi jeho činností zřejmě znamenala předělání výroby z drcení lnu na pohánění katru. 
Vznik mlýna se dá proto určit jen velice obtížně, protože starší spisy nejsou k dispozici a ani ústní podání se o něm nezmiňují. Mlýn zřejmě nebyl natolik významný, aby se zapsal hlouběji do povědomí lidí. Datum vzniku můžeme stanovit nejméně do let kolem roku 1700, ale je možné, a vše tomu napovídá, že se jednalo o mnohem starší stavbu.
Mimo obvyklé výroby dřevité vlny se zde řezaly kmeny okolních stromů na prkna a fošny. Navíc se v okolí mlýny soustřeďovala veškerá výroba z okolních mlýnů. Majitel, fungující také jako dopravce dřeva, je v těchto místech soustřeďoval a pak je rozvážel po okolí. Na prostranství kolem mlýna bylo proto stále plno hromad s nařezanými prkny.  
 Dnes se z mlýna zachovala poměrně udržovaná sklepní část, na které je přistavěná moderní nadstavba. Při podrobnější prohlídce tak velice dobře vidíme typické základy stavby, jak se v dávných dobách stavívaly. V místech bývalého náhonu dnes vidíme malé koupaliště. Zbytek náhonu je však dnes zasypán a zarovnán, takže jej lze vystopovat jen velice obtížně. 
 Na mapě Podstrání z roku 1945 má objekt katastrální číslo 235. Posledním majitelem před odsunem byl Wilhelm Schimmer, který pro svou přepravní firmu míval přezdívku Wagnermichl.
Na stráni naproti bývalému Schimmerovu mlýnu stávala hájenka, které se říkalo „Vranovská“. Stávala na prudkém svahu těsně u zlomu rovného pole u Vranova. Tehdy byla obklopena loukami a dívala se do volného Lobezského údolí. V roce 1948 však museli všichni lesníci z regionu odejít, protože prostor zabralo vojsko a vznikl VVT. Také zdejší poslední hajný musel odejít. Jmenoval se Josef Ryneš, který se na krátký čas odstěhoval do hotelu Vítkov a později odešel do Mariánských Lázní. Chata byla rozebrána a odvezena do prostor kolem hradu Kašperku, kde byla opět sestavena a funguje dodnes. To ji zachránilo před totálním zničením, jak se stávalo ostatním hájenkám po dobu VVT. 
Dnes je místo zarostlé hlubokým, těžko průchodným lesem. Nicméně základy hájenky jsou zde velice dobře znatelné i dnes.

Schimmerův mlýna na mapě z roku 1839
 

GPS: 50°6'19.918"N, 12°41'56.243"E