Porklův mlýn 

 Nedaleko silnice vedoucí z Mariánských Lázní do Mnichova stával na Mnichovském potoku další mlýn. Své jméno Porkl/Borkl, získal po majiteli z počátku 19. století, jehož jméno mlýnu zůstalo až do posledních dnů jeho existence. K přesmyknutí jména došlo, jak bylo u těchto případů velice obvyklé, špatně rozlišitelným písmenem „B“ a „P“ v tehdejším švabachu. K záměně těchto dvou písmen docházelo naprosto pravidelně.

Poloha mlýnu na mapě stabilního katastru z roku 1841.

Nejstarším známým doloženým záznamem je informace z doby okolo roku 1530. Ta dokládá, že majitelem mlýna byl Benedikt Trötscher, starosta obce Teplé. Ten zdědil mlýn po svých předchůdcích. Po něm se stal majitelem jeho zeť Friedrich Egerer, královský rychtář v Lokti a později hejtman kláštera v Teplé. Ten rozšířil majetek mlýna tím, že odkoupil okolní lesy a pole od jakéhosi hospodáře z Rájova. V těchto nejstarších dobách se mlýn jmenoval Dřevěný mlýn (Holzmühle). Po smrti Fridricha ho přenechala jeho vdova klášteru v Teplé. Ten tak držel mlýn ve svém vlastnictví od roku 1680. Tehdy získal nové jméno, říkalo se mu Panský mlýn (Hernnmühle).

V dalším období, přesné časové určení není známé, převzala mlýn od kláštera v Teplé rodina Fischbachova z Mnichova. Historické prameny ale neuvádějí, zda došlo k prodeji nebo k pronájmu. Roku 1730 jej koupil Johann Hanika, který jej již zmiňoval jako Porklmühle. Johann Hanika byl ženatý s Katharinou Fisherovou. Měli společně syna Franze Haniku, který se oženil s Katharinou Pelletzovou, a společně se stali dalšími majiteli mlýna. Z dalších záznamů vyplývá, se že odstěhovali na mlýn Holdschickmühle. Další zmínku o Porklově mlýnu nalézáme v josefském katastru z roku 1786, kde je mlýn zapsán jako zdejší panský mlýn, který fungoval jako pila. J. G. Sommer mlýn v roce 1848 již popisuje jako Porkl, nebo Borklmühle a přiřazuje jej k obci Sítiny. Na mapách mlýn najdeme již od josefského mapování z roku 1764. To značí, že se jednalo o skutečně velice starý, středověký mlýn. Majitel Porkl, po kterém mlýn získal nové pojmenování, jež se následně přenášelo na další generace až do roku 1945, převzal mlýn v období kolem roku 1800 – 1820.

Posledním majitelem byl Karl Schneider, který jej vlastnil od počátku 20. století až do roku 1946, kdy byl i s rodinou odsunut. Mlýn vždy spadal do katastru obce Sítiny a nesl číslo popisné 47. Byl popisován jako mlýn o dvou kolech na nestálé vodě. Měl také dvě složení, jedno sloužilo k pohonu kamenů na mletí obilí, druhé pohánělo katr na řezání kmenů. Jeho kola měla čtyři metry v průměru. Hospodářství se skládalo ze tří stavení a celkem v něm bydlelo 9 stálých obyvatel.

Mlýn fungoval i po roce 1945. Dostal také nové české jméno. Říkalo se mu „U Langra“.  Ale působil velice krátce. Nový mlynář zde vydržel jen necelé dva roky, a poté objekt opustil. Žádné další majitele již mlýn nezískal. Stavení chátrala a pozvolna se rozpadala. Nakonec byla srovnána se zemí v době, kdy tudy byla vedena stavba nového vodovodu do obce Podhory.

Poslední zbytky mlýnice Porklova mlýna v roce 2011.