Peintmühle u Smrkovce

Několik desítek metrů od prvního mlýna na Malé Libavě odváděl vodu z potoka další náhon. Začínal v místech, kde se do potoka vrátila voda pohánějící první mlýn. Svah je zde pořád ještě prudký, takže potok uhání velkou rychlostí. Tento druhý náhon není příliš dlouhý, a přesto se mu podařilo dostat vodu do desetimetrové výšky. Ta byla zadržována ve větším vyrovnávacím rybníku, ležícím těsně pod silnicí, a z něj pak prudkým spádem dopadala na lopatky vodního kola v mlýnici, umístěné pod rybníkem. Jméno tohoto mlýnu nacházíme již ve velice starých zápiscích, které nám potvrzují, že i zde se jednalo o skutečně historický objekt. Popisován je zde mlýn o jednom kole na nestálé vodě. V zápisech najdeme často důležité upozornění: jedná se o ostrovský (eventuálně smrkovský) mlýn, které může neznalého zmást. Jak již bylo napsáno, v těchto místech se nacházely mlýny hned dva, vzdálené od sebe necelých sto metrů, které již od dávných dob nesly shodné označení Peintmühle (či Mühlpeint). Také proto si je dávní topografové často pletli, nebo je zaměňovali. Jak jednotlivé mlýny zaměňovali, tak se současně mýlili v katastru obce, ke které daný mlýn patřil. Během historie tak byly zapisovány oba mlýny střídavě k oběma obcím. Nedá se proto zpětně vyzkoumat, který konkrétní mlýn měl tehdejší topograf na mysli, když jej popisoval.

Peintmühle na císařských povinných otiscích stabilního katastru z roku 1839. Objekt mlýna je uprostřed, těsně u něj se nacházel vyrovnávací rybník. Malá Libava zde tvoří hranici katastru. Žlutá barva značí katastr obce Ostrov.

Na uváděné mapě stabilního katastru z roku 1839 jsou naštěstí rozlišeny. Ten smrkovský je nazýván Peint Mühle a ten ostrovský pak Mühlpeint. Další důležitou informací je, že katastrální hranice zde procházela potokem, takže mapky uváděné u obou mlýnů spolu vlastně tvoří jeden celek a každá ukazuje pozici mlýna na jedné straně potoka.

Nejstarší zápisy u tohoto mlýna Mühlpeint nalézáme v obci Smrkovci. Zde se objevuje ve farní knize záznam z roku 1572, kdy je zapsán jako mbülpeunt. Další zápis se objevuje v roce 1581 v loketském urbáři, kde je uveden jako Unter Mühl Peint. Zde je označen správně, nachází se pod prvním Peintmühlem. Roku 1806 je pak uveden jako Millbeint v knize úmrtí obce Smrkovce. Roku 1821 nalézáme další zápis u Rainolda na str. 48 jako Pantmühle, dále roku 1848 jako Pantmühle nebo také Muhlpaind-Mühle u Sommera na straně 298 a v roce 1900 je uvedený jako Mühlpeint. Zajímavostí pak je, že už topograf Jan Gottfried Sommer udává v roce 1847 ve svém díle tři mlýny se jménem Peintmühle. Další rozlišení najdeme ve III. františko-josefském mapování z roku 1876 – 1878, kdy je tento mlýn uvedený jako Obere Peintmühle. Od počátku 20. století byla majitelem mlýna rodina Eberlova. Posledním majitelem byl Florián Eberl, který jej vlastnil až do roku 1945, kdy byl i s celou rodinou odsunut. Po roce 1945 byl během krátkého období osídlen českým obyvatelstvem, které pomalu obsazovalo i ostatní domy ve Smrkovci. Tento stav ale trval jen velice krátce, nežli bylo rozhodnuto o zřízení VVT. Po krátkou dobu své poválečné činnosti byl mlýn nazýván českým názvem Smrkovecký mlýn.

Když bylo z důvodu vzniku VVT vystěhováváno ze Smrkovce i české obyvatelstvo, byl opuštěn i mlýn. Stejně jako ostatní objekty v tomto prostoru, byl i tento mlýn používán jako cíl pro dělostřelectvo a jeho zbytky nakonec rozvalily buldozery. 

Poslední zbytky sklepů hlavní budovy mlýna těsně pod silnicí z Kostelní Břízy do Horních Lazů.

Dnes ze mlýna zůstaly jen základy. Když je zjara země bez vegetace, lze krásně vysledovat všechny čtyři budovy. Naopak v létě jsou základy pochovány v hustém křoví náletového porostu, které jej dokonale ukrývají. Těsně pod silnicí, po pravé straně pod svahem, můžeme spatřit zachovalé zbytky vyrovnávacího rybníku a poměrně krátkého náhonu, který začíná kousek za Mühlpeintem. Zbytky malého jezu se v potoce dají objevit velice snadno. Nad zbytky mlýna pak můžeme v lese objevit základy samoty, se jménem Beim Bauer (U sedláka). Jednalo se o klasický uzavřený zemědělský statek, jehož poloha je jasně zřetelná z přiložené mapky. Dnes z něj zůstaly jen nepatrné zbytky základů v travnatém porostu.

Zcela zachovalý vyrovnávací rybník těsně pod silnicí  vlevo. Napravo hráz rybníku.

GPS: 50°4'39.527"N, 12°35'51.697"