Parní mlýn Kladská 

Jednou ze zajímavostí v oblasti Slavkovského lesa byla pila, která neležela u břehu potoka, ale uprostřed hustého lesa. Pohyb katru v tomto mlýnu nezajišťovalo vodní kolo, nýbrž parní stroj. Jednalo se v té době o novinku, která se teprve začínala v Čechách využívat a která nakonec výrazným způsobem zavinila úpadek vodních mlýnů. Toto zařízení bývalo velice výkonné a mohlo pracovat plynule po celý rok, nebylo odkázáno na zdroj vody či na počasí.

Kdy přesně byl tento parní mlýn postaven, není dosud zcela jasné. Důvodem pro jeho zřízení byla potřeba zpracování dřeva vytěženého ve zdejších montánních lesích. Vznikl v místech, kde se dnes nachází známý kladský zámeček. Přímo na místě dnešního zámečku stávala původně hájenka. Ta vznikla v období těsně po roce 1800. Sídlil zde hajný, spravující celou rozsáhlou oblast zdejších montánních lesů. Parní mlýn vznikl přes silnici naproti této hájence nedlouho po ní, v období 1810 – 1815. Obě stavby byly plně využívány montánními lesy a obě zanikly ze stejného důvodu - požáru. Zdejší pila byla hodně známá, protože se jednalo o největší pilu montánních lesů. Podle ní byl prostor také pojmenován, a tak oblasti, kterou dnes nazýváme Kladská, se tehdy říkávalo U pily (Auf der Säge). 

Poloha pily naproti zámečku Kladská, jak je ještě zachycena na mapě III. vojenského mapování z roku 1877 (zřejmě na základě dřívějšího měření). Na mapě je poloha označena značkou pily a popisem „Dampfsäge“ – parní pila.

Nejdříve vyhořela samotná hájenka, kterou oheň zcela zničil. Stalo se tak v roce 1865 z dnes již nezjistitelných příčin. V té době už jednalo vedení lesů v Horním Slavkově o prodeji lesů, takže nebyl žádný důvod zde hájenku znova obnovovat. Dle tehdejších zpráv ale pila pracovala i v této době. Nakonec byly zdejší lesy prodány v roce 1873 knížeti Otto Fridrichu Schönburg – Waldenburgovi za částku 660.000 zlatých. Kníže ještě v uvedeném roce koupil na výstavě ve Vídni celý komplex domů v duchu staveb ve švýcarských kantonech a nechal jej převést na Kladskou. Hlavní objekt souboru, zámeček, nechal postavit přesně na základech bývalé hájenky, další objekty na ploše za ním, směrem od silnice k lesu. Jaké měl v té době kníže záměry s pilou, není dnes již zřejmé, ale jisté je, že výhled ze zámku na dýmající stroj a neustálý hluk vydávaný řezacím zařízením nebyl příjemný. Kníže tento komplex budoval jako výletní či odpočinkové letní sídlo a rachotící industriální zařízení, stojící naproti jeho oknům, jej určitě netěšilo. Situaci nakonec vyřešil sám osud. V roce 1876 vypukl požár také v této provozovně a ta kompletně shořela. Velký vliv na totální zničení hájenky i parní pily měla skutečnost, že obě budovy byly postaveny výlučně ze dřeva, takže ohni nedalo velkou práci je rychle strávit. Kníže se pochopitelně do opravy stavby nehrnul a využil této události, aby dal zbytky pily srovnat se zemí a prostor upravit jako park. Nejspíš požár urychlil situaci, ke které by stejně za nějaký čas došlo. Dnes oblast v místech tehdejší hájenky a pily vypadá zcela jinak. Na místě samotné hájenky už 140 let stojí nádherná budova loveckého zámečku a základy dávného domova hajného jsou skryty pod touto stavbou. Na místě tehdejší pily se dnes rozkládá rozsáhlá louka. Ze základů pily nezbylo vůbec nic. Jen při pozorném pohledu můžete spatřit nápadně rovnou plochu, která tehdy tvořila podlahu pily poháněné parním strojem – zařízením, které se stalo symbolem průmyslové revoluce, která byla mimo další faktory jedním z důvodů zániku tak pozoruhodného výtvoru  našich předků, jímž byly vodní mlýny.     

GPS: 50°1'29.948"N, 12°40'8.468"E