Neumannův mlýn

Úvodní strana

Obcí Prameny protéká potok, kterému se dříve říkalo Roda (Rodabach), dnes nese pojmenování po obci - Pramenský potok. Protéká napříč celou obcí a vytéká směrem k jihovýchodu, k obci Mnichovu. V místech, kde opouští obec, stéká po prudké stráni. Zde na jeho levém břehu stával čtvrtý a zároveň poslední z mlýnů v obci Prameny. Ještě mezi posledními domy obce začínal náhon, který se vinul strání těsně pod silnicí k Mnichovu. Byl poměrně dlouhý, a protože zde má svah větší sráz, dovedl vodu do poměrně velké výše. Až za městem, mezi rozlehlými loukami, stával objekt mlýna. Ležel na levém břehu potoka, naproti bývalému hřbitovu. Název mlýna byl odvozen od posledního mlynáře Adolfa Neumanna, který zde hospodařil v období první poloviny 20. století. Místní ho nazývali Neumannův mlýn /Neumannmühle/. Historické informace nám však zmiňují ještě další jména, pod kterými byl mlýn během své historie znám. Nejstarší známé jméno, které mlýn nesl v celém období 19. století, bylo Sterzlův mlýn /Sterzlmühle/. Toto jméno je uvedeno v seznamu stabilního katastru z roku 1841. Po něm se v zápisu objevuje jméno dalšího majetele, Petersteina, který jej vlastnil koncem 19. a počátkem 20. století. Poté již je uváděný Josef Neumann, který mlýn vlastnil až do svého odsunu v roce 1945. Mezi obyvatelstvem se mlýnu také občas říkalo „Dolní mlýn“. Jednalo se o nejstarší pramenský mlýn. Můžeme ho nalézt již na těch nejstarších mapách města, tj. na I. vojenském mapování z let 1764 – 68. Následně jej nacházíme na dalších mapách oblasti. Bližší písemné informace mimo těch zákresů na mapách se bohužel nedochovaly, jak bývalo u mlýnů v obcích obvyklé. Podle uvedených podkladů je možné položit vznik mlýna minimálně do 16. století.

Pohled na Neumannův mlýn pod silnicí do Mnichova v roce 1932.

Mlýn se musel často přizpůsobovat požadavkům a měnit svou činnost. Jen jeden druh práce by jej neuživil, proto bylo jeho zařízení možno obměňovat. Po část roku se zde mlela mouka, v dalších ročních období se řezala prkna. Přímo ve mlýně se nacházela také pekárna, kde se mouka hned měnila v čerstvý chléb. Jednalo se o mlýn s jedním kolem na nestálé vodě, průměr kola byl 3,7 metru. Osud mlýna byl obdobný jako osud ostatních domů v obci. Po skončení války museli původní majitelé do odsunu a objekt začal chátrat. Během VVT byl nakonec mlýn srovnán se zemí. Dnes, pokud vůbec místo jeho existence najdeme, uvidíme zde již jen nepatrné zbytky základů, velice často zarostlé bolševníkem. Jen dlouhý náhon, který se charakteristicky vine pod silnicí, ukazuje místa, kudy ke mlýnu přitékala voda.

Neumannův mlýn ze severu v roce 1932.

GPS: 50°2'54.876"N, 12°44'21.436"E