Mlýn Pila v Dolních Lazech 1

Na potoce Velká Libava se nacházel další z mnoha zdejších mlýnů. Bohužel ne o všech se dochoval dostatečný počet informací. O některých nevíme prakticky nic, dokonce ani jejich jména. Jedním z nich byl právě mlýn Pila (Sägewerk) nalézající se přímo v obci Dolní Lazy.

 

 

 Poloha mlýnu Pila 1 v Dolních Lazech, jak je zakreslen na katastrální mapě z roku 1841. Uprostřed je výrazný vyrovnávací rybník a od něj vede náhon ke mlýnu jen pár metrů nad ním.

                 

Potok Velká Libava proniká těsným údolím pod prudkými srázy a jeho koryto je plné velkých i malých kamenů. Spád krajiny je zde prudký, takže potok tudy pádí zběsilým tempem. I když dnes protéká temným a vlhkým lesem, dřív tomu tak nebývalo. Okolo se rozkládaly světlé louky, stromy rostly až o hodně výše v kopcích. I to byl jeden z důvodů, proč si zde lidé v minulosti postavili několik domků. A jedním z nich byl objekt mlýna. Vyrostl těsně nad potokem, v celkem prudkém srázu.  Nebyl však zdaleka jediný. V těchto místech bylo kdysi na úseku několika stovek metrů namačkáno celkem pět mlýnů, dva dokonce stály těsně vedle sebe – Pila (1) a Vysoká pec (popsána jinde). Jak nám název napovídá, zdejší objekt byl pilou, zpracovávající kmeny. Ležel na levém břehu potoku, od jehož toku vedl středně dlouhý náhon, který dvakrát přetínal zdejší silnici, nežli dovedl vodu do vyrovnávacího rybníku. Z něj ji odebíraly původně jak Vysoká pec, tak také Pila. Jak se o ni dělily, není známé. Je možné, že potokem protékalo tolik vody, že vystačila pro práci obou mlýnů současně.

Mlýn se nacházel před skupinou domků, ležících ve středu roztažené obce Dolní Lazy. Objekt byl popisován jako mlýn s jedním kolem na nestálé vodě. Těsně nad objektem mlýna se rozkládal veliký vyrovnávací rybník, sloužící pro oba mlýny. Po ukončení činnosti mlýnu Vysoká pec jej používala už jen pila.

        

 

Doní Lazy na snímku z roku 1929. Pod silnicí je vyrovnávací rybník mlýna, napravo za ním pak stojí samotný mlýn Pila 1. Na snímku jsou i další domy tehdejší obce z kterých dnes nezbylo zcela nic. Bílá budova uprostřed je bývalý hamr Vysoká pec.

 

 

Zcela stejný snímek v roce 2014

 

Mlýn se objevuje na většině map oblasti. První jej zachytila mapa I. vojenského mapování z roku 1764. Dále se nachází na všech dalších mapách zdejšího regionu. Z uvedených informací vyplývá, že se jedná o velice starý mlýn. O době jeho založení se můžeme jen dohadovat, jelikož spadá do období, z kterého se nám nezachovaly žádné písemné podklady. Mohlo by se jednat o dobu kolem 15. – 16. století. Protože v té době zde vznikalo mnoho zařízení sloužících pro potřeby horníků, není vyloučeno, že tento mlýn byl v dávné minulosti využíván zpočátku jako mlecí či promílací zařízení rud, či později jako železný hamr. Poloha mlýnu by tomuto předpokladu velmi napovídala.

 

 

Pohled na základy mlýna od jihu, ve směru od potoka Velká Libava. 

 

 

Pohled na zbytky mlýna od potoka Velké Libavyv roce 2014.

 

 

Pohled na skupinku domů na staré fotografii Dolnách Lazů. Mlýn Pila se nachází na pravé straně, nalevo od něj je pak patrno několik hromad nařezaných prken. Uprostřed se leskne veliký vyrovnávací rybník mlýnu. Bývalý mlýn Vysoká pec je velká bílá budova uprostřed. Ze snímku jsou patrné rozlehlé světlé louky v okolí této části obce. Dnes se všude rokládá hustý les.

 

 

 Bývalý vyrovnávací rybník v roce 2010. Vlevo se táhne dozadu vysoká hráz. Dno je porostlé vzrostlými smrky.

 

 

Jak uvádí jeho název, pracoval mlýn v posledním známém období (18. a 19. století) jako pila. Z té doby také pochází jeho pojmenování, starší názvy se nedochovaly. Jeho výrobky se dovážely většinou do oblasti Sokolovské pánve pro potřeby tamních hornických děl, ale také se zde vyráběla dřevitá vlna pro dolnorychnovskou sklárnu.

 

 

Pohled na zbytky mlýna od silnice. Bývalý vyrovnávací rybník se nachází napravo. V pozadí za stromy protéká potok Velký Libava

 

 

Ze starších majitelů mlýnu neznáme žádné jméno. První záznam se objevuje z dvacátých let 20. století, kdy je uveden jako majitel Andreas Kern, jehož rodina mlýn v té době doložitelně vlastnila. Katastrálně vždy spadal do Dolních Lazů a nesl číslo popisné 1. V těsné blízkosti mlýna, situovaný do polohy pod mlýnem a těsně po pravé straně silnice, se nacházel veliký hostinec, patřící také rodině A. Kerna. Říkalo se mu Kernův hostinec (Kerns Gasthaus). Bývalí obyvatelé Dolních Lazů tvrdili, že zde údajně bývalo místo až pro 150 návštěvníků. Dnes se z tohoto objektu nezachovalo prakticky nic, jelikož byl celý zplanýrovaný a v jeho prostorách se nachází velká louka, kde často lesní pracovníci uskladňují pokácené kmeny smrků. Nakonec byla rodina A. Kerna odsunuta a mlýn chátral. Aby nebyl využíván nepřáteli státu, nechalo jej tehdejší vojenské vedení rozstřílet a později byly zbytky objektu strženy.

Společný osud jako mlýn měla také celá skupina domků v sousedství, mezi nimiž se mimo mnoha statků, rozházených po stráni nad silnicí, nacházela také místní škola. Nejdříve byly po odsunu původních majitelů ponechány svému osudu, ale po odchodu vojska z oblasti byly všechny důkladně rozhrnuty buldozery. Z mlýna samotného se dodnes zachoval dlouhý náhon, hluboko zařízlý do krajiny a dvakrát překračující místní silnici, ale hlavně rozsáhlý vyrovnávací rybník. Bez problémů najdeme jeho protrženou, více jak tři metry vysokou hráz. Dno, hráz i celé okolí je však porostlé vysokými smrky, takže není nijak nápadné. Pod hrází najdeme dobře čitelné základy sklepů tří velkých budov mlýna, ale také základy několika dalších hospodářských stavení.

 

 

 

U hráze rybnílka se zachoval veliký kámen s vysekanými znaky. První znaky znamenají dvě velká písmena "GG" a datum "1844". Druhé znaky jsou "A 1938 K". Druhé symboly znamenjí podpis majitele mlýna v roce 1938 Andrease Kerna.