Lněný mlýn u Rájova 

Z výšiny nad Mariánskými Lázněmi stéká do polí Tepelské vrchoviny potok, kterému kdysi dávní obyvatelé říkali Halbleibbach, dnes se jmenuje Mlýnský potok. Jedná se o menší potůček dlouhý jen několik kilometrů, který převážně teče souběžně se silnicí z Mariánských Lázní do Mnichova. Nedaleko za obcí Rájov, pod obcí Sítiny, se těsně nad Porklovým mlýnem vléval do Mnichovského potoka.

Na jeho krátkém toku stával jediný mlýn, navíc i jeho historie je velice krátká. Kolem roku 1860 jej postavil tehdejší obyvatel Rájova Raimund Pimpl, který předtím bydlel v čísle popisném 78. Byl ženatý, jeho manželka Anna Egererová pocházela z Rájova a byla dcerou jednoho místního většího hospodáře. Společně měli sedm dětí, ale tři z nich zemřely krátce po narození. Samotnému mlýnu se v jeho počátcích říkalo Leinschlagmühle, později zkráceně Leinmühle (Lněný mlýn).

Poloha Lněného mlýnu v polích nad Rájovem nedaleko silnice M. Lázně-Mnichov na mapě III. mapování z roku 1877. Objekt mlýna leží vlevo uprostřed, červeně vyznačečený vedle popisku Leinmühl.

Raimund Pimpl zemřel v roce 1906 a ještě před svou smrtí převedl mlýn na syna Josefa Pimpla. Ten, protože práce bylo málo a mlýn byl v té době již nerentabilní, se přeorientoval na práci hrnčíře. Hlavním problémem však bylo, že byl objekt velmi daleko od obce Rájova. Nakonec Josef mlýn prodal v roce 1912 klášteru v Teplé. Ten samotný mlýn zrušil a začal jej využívat jako hájovnu. O dva roky později, roku 1914, zachvátil objekt požár a bývalý mlýn kompletně vyhořel. Další zájem o jeho obnovu nebyl. Od té doby se zbytky po mlýnu jen rozpadávaly a mizely ve zdejší přírodě.

Jak název mlýnu napovídá, od svého počátku působil jako úpravna surového lnu. Byl vybaven zařízením na drcení a lisování lněného oleje, což ukazuje, že se jednalo o stoupu, čemuž také odpovídá název Leinschlagmühle v nejstarších dobách. Později byl osazen také kameny na mletí obilí, které sem vozili hospodáři z okolí, ale to bylo jen velice zřídka, hlavně jen přes letní sezonu.

Ač o něm neexistují žádné podrobnější záznamy, doba jeho vzniku se dá díky mapám poměrně přesně odhadnout. Poprvé tak je zachycen až na mapě III. františko-josefského mapování z roku 1877. Na žádné starší mapě se neobjevuje, dá se předpokládat, že byl vystavěný v období kolem roku 1850. Na všech dalších mapách regionu se až do roku 1914 objevuje pravidelně také. Po tomto datu se v souladu se zápisky o jeho zániku na mapě více neobjevil.