Kühlohmühle 

Úvodní strana 

Jedná se o označení bývalého mlýna s jedním kolem na nestálé vodě vždy spadajícího do katastru Kamenice. Nalézal se na levém břehu Březovského potoka, několik desítek metrů nad dnešní odbočkou do Kamenice. Nejstarší zmínky o mlýnu najdeme již v 15. století, ale první písemný zápis nalézáme roku 1720, kdy je uvedený jako Kühlohr, další zápis pochází z roku 1752, kdy je zaznamenán jako Kuhloh Mühl v křestní kronice obce Lobzy. Roku 1766 je jako Kühlohmühle zapsán v křestní matrice obce Lobzů. Dále jej Sommer v roce 1847 zapisuje jako Kühloh-Mühle. Na II. a III. josefském mapování je mlýn zapsán shodně Kühloh – Mühle.

Pohled na Kühlohmühle ze silnice v roce 1939

Jméno vzniklo původně jako název pro studené, zřejmě stíněné a na severní stranu nasměrované prostory, zvané jako Kühle Flur. Odpovídá to skutečnosti, neboť je známo, že se okolním plochám kolem mlýnu kdysi také říkalo Feuchtenflur /Vlhké plochy/, využívané tehdy jako pastviny. Dnes se prostory mlýna nacházejí v hustém lese temného údolí, což jen podtrhuje studenost a nepříjemnost místa, kde se mlýn nacházel. Ovšem staré mapy nám plochy kolem mlýna ukazují jako travnaté louky, kde bylo slunečního světla nepoměrně více.
 Z historie mlýna se příliš informací nedochovalo. Nejstarší zápisy se nacházejí v popisech vsi už z 15. a 16. století, kdy je mlýn zmiňován. Například tereziánský katastr se o něm zmiňuje jako o mlýnu o dvou kolech na nestálé kole. Přímé záznamy o jeho existenci ale nacházíme také na nejstarších detailních mapách oblasti. Již na mapě I. vojenského (josefského) mapování z roku 1764 je zakreslen jako objekt se třemi staveními. Následně se jako mlýn pravidelně objevuje na všech mapách zdejší krajiny. Dle těchto záznamů se dá proto předpokládat, že je jeho vznik možno datovat nejméně do 15. století, pravděpodobně i dále. Z těchto období se již žádné detailní záznamy, které by umožnily bližší určení vzniku, bohužel již nedochovaly.
Mlýn fungoval jako pila na dřevo s jedním kolem na nestálé vodě. V přízemních místnostech se nacházel výčep, kam často zacházeli lidé putující do Lobzů či Paseky. Tyto obce bývaly v historii často spojeny, v Lobzech měla Kamenice jak školu, tak kostel. V období konce 19. století procházelo mnoho výletníků, jak ze Sokolova či Březové, po výletní cestě údolím Březovského potoka. Ve zdejším lokále pak nacházeli útočiště po dlouhém výšlapu do prudkého kopce a rádi přivítali zdejší občerstvení. Posledním majitelem mlýna v roce 1945 byl Anton Hackl. Jako ostatní mlýny v oblasti, také Kühlohmühle byl po vzniku VVT opuštěn a bývalí majitelé odsunuti. Objekty mlýnu byly strženy do základů a dnes na jeho místech najdeme jen v houští schované sklepy a kameny základů. 

V nejbližším okolí mlýna probíhala v minulosti dosti intenzívní těžba minerálů. Celá oblast mezi Březovou a Kamenicí dodnes v lesích pokryta zarostlými odvaly a haldami, které jsou přímými důkazy tehdejší důlní činnosti. Těžilo se zde jednak stříbro a na stříbro bohaté olověné rudy. A jednou z nejvíce používanou oblastí k těžbě byl prostor mezi Březovou a Kühlohmühle. A že zde výsledky těžby byly velice dobré, dokládá zpráva, kterou zapsal ve svém cíle vynikající báňský inženýr a odborník na problematiku těžařství Anton Frieser. Ten zaznamenal starou zprávu, kterou v archívech nalezl: „Nad obcí Březovou byl v roce 1352 vystavěn bohatý důl na stříbro. Nedaleko něj se nacházel malý potůček, na jednom z kamenů je vysekána ovce. Značí místo, kde se v zemi nalézá velký poklad. Kameni se říkalo Kuhruh a nedaleko něj se nacházel vchod do štoly. Tou se dostaneš k šachtě, kde se nachází nejméně 12 centýřů stříbra. Tuto štolu kdysi vybudoval bohatý kupec z Norimberku. Ale pro velké války a náboženské rozbroje práce ustaly. Mé svědomí mi nedalo, abych si to uchoval jen pro sebe. Já, Johannes Rabart z Chebu, jsem v ní vybudoval 24 měr. 6. května 1372.“ 
 A. Frieser popsal tuto událost ve svém díle v roce 1929. Následně se jí začal blíže zabývat. Jak dále uvedl, při terénním výzkumu uvedené lokality se mu k jeho velkému překvapení podařilo najít jak kámen s vyznačením ovce, tak starý zasypaný vchod do zmíněné šachty. A jak již bylo uvedeno, tento kámen s vyobrazením ovce se nacházel přímo naproti mlýnu Kühlohmühle. Měl by tam tedy být doposud. Mě se podařilo zjistit, kde se kámen s ovcí  nachází. Podaří se to i někomu dalšímu?.... 

 
GPS: 50°8'7.895"N, 12°39'24.755"E