Kamenný mlýn

Úvodní strana

Velký mlýn, nacházející se na pravém břehu říčky Velká Libava, naproti přítoku Psího potoku, kousek pod obcí Podstrání. Ležel na úpatí strmého kopce, vypínající se nad okolím, který nese jméno Stolec /784 m.n.m./, nedaleko odbočky do obce Vranov. Potok zde již teče úzkým údolím, pevně svírán strmými břehy. Svah začíná prudce klesat, takže tok se výrazně zrychluje a voda rychle nabírá na síle.
Jméno mlýnu bylo odvozeno od materiálu, z kterého byl postaven. Objekt patřil mezi velice staré mlýny a prameny potvrzují jeho existenci již před třicetiletou válkou. První písemnou zmínku o něm lze nalézt z roku 1658, kdy je v zapsán jeho majitel v křestní kronice farního kostela v Krásné Bříze. Mlýn je zde uveden jako Stein Müehl. V roce 1667 je zapsán jako Steinmihl v matrice zemřelých Krásné břízy. Roku 1663 je uveden zápis v křestní matrice Vranova a roku 1726 v matrice farního kostela Lobzy. Oba jsou již zaznamenány jako Steinmühle. 

Kamenný mlýn, jak vypadal  v roce 1945

Zmiňuje se o něm také Tereziánský katastr z roku 1715, který jej popisuje jako kamenný mlýn o jednom kole s pilou a olejnou stoupu na stálé vodě. Stejně tak je zaznamenán v díle J.G.Sommera z roku 1847. Jeho krátký popis nám zanechal také Schaller v roce 1785. Na vojenských Františko - Josefských mapách z let 1767, 1836 a 1877, stejně tak jako na mapě z roku 1862 je možné jej nalézt jako objekt s jedním stavením postaveným do tvaru L.
Také datum vzniku tohoto mlýnu je nutno položit hluboko do minulosti. Dokumenty jej zachycují k počátku 17. století, ale ústní podání jej, stejně jako u Schrammova mlýna, kladou do období minimálně 16. století, často ještě starší.  V objektu se nacházela pila, vyrábějící kvalitní materiál pro okolní stavby. V okolí byl mlýn proslulý svou výrobou – jednalo se o vyhlášené bednářství a truhlářství. Nejčastějším produktem však byla výroba dřevité vlny pro sklárnu v Dolním Rychnově. Dalším doplňkem byla již zmíněná olejna na výrobu lněného oleje. Součástí hospodářství se v pozdějších létech stal vyhlášený hostinec s výčepem, oblíbený v širokém okolí a hojně navštěvovaný jak turisty z širokého okolí, tak hlavně mládeží, která se zde scházela o víkendech či svátcích. Konaly se zde taneční zábavy, na které se sjížděli lidé z Lobzů, Sokolova, Vranova, Čisté a dalších. Levá budova, přistavěná v počátcích 20.století, sloužila jako stáje pro koně a kozy. 

Ve dnech 22.7.1894 procházeli kolem mlýna výletníci Turistického spolku z Chebu, kteří mířili na horu Krudum. Cestou se ve zdejším hostinci v Kamenném mlýně zastavili a zařízení využili. Protože byl mezi nimi i amatérský fotograf Alois John, který dělal z průběhu výletu fotografie, naštěstí vyfotil i členy spolu během občerstvení ve vnitřních prostorách mlýna. Zanechal tak unikátní památku na prostory, které dnes již dávno neexistují.

Mlýn byl po skončení války dlouho opuštěný, aby jej nakonec československá armáda za dobu existence VVT Prameny těžce poškodila a nakonec srovnala se zemí. Místo, kde mlýn kdysi stával, se tak dlouho ocitlo ve velkých rozvalinách. Teprve v průběhu sedmdesátých let se o místo začali zajímat zájemci, kteří si bývalé prostory mlýna začali upravovat pro výstavbu rekreačních zařízení. Nakonec na základech mlýnu vyrostlo několik menších chatek a prostor byl natolik upraven, že je najde jen zkušený znalec. Hlavním vodítkem tak zůstala rozsochatá bříza, rostoucí zde již dlouhá desetiletí jako smutný svědek zdejších událostí. 

Vzácný snímek Steinmühle z protilehlé stráně /čtyřicátá léta 20. století/

Mlýn vždy spadal do katastru obce Vranov. Posledními majiteli v roce 1945 byli Karel a Marie /rozená Bauerová/ Ullspergerovi, kteří měli 3 děti. Když rodina v roce 1946 dostala příkaz k odsunu do Německa, neunesl Karel tíhu tohoto rozhodnutí. Aniž cokoliv blízkým řekl, rozběhl se do půdních prostor mlýna, kde se na největším trámu oběsil. V zoufalství nad odchodem raději ukončil svůj život. Marie musela následný odsun a těžké začátky v novém domově prožít sama se svými třemi dětmi. 
Majitelé chatky, postavené na základech mlýna, zde žijí v s nepříjemnými obavami, zda se jim duch nešťastníka během jejich pobytu v těchto místech někdy nečekaně nezjeví. Smutné dějiny mlýna by tak nabraly další podivnou část své historie. Do dnešních dnů se však duch nešťastného Karla zatím neobjevil.

GPS: 50°6'58.006"N, 12°41'19.114"E