Horní hamr u Mnichova 

Jakmile Mnichovský potok velkým obloukem obkrouží obec Mnichov a roztočí kolo posledního mlýnu patřícího k této obci, zamíří dlouhým táhlým údolím k říčce Teplé. Jen několik stovek metrů za Spáleným mlýnem se rozkládala stavení dalšího mlýna na tomto potoku. Jeho náhon začínal těsně pod Spáleným mlýnem a pomalu a dlouze zvedal vodu k mlýnu, který se nacházel těsně pod silnicí z Mnichova do Bečova.

Nejstarší zmínky o tomto mlýnu pochází z roku 1604, kdy se v archívu obce Mnichova dochovala zpráva o mlýnu stojícím v těchto místech a pojmenovaném jako Klötzlschen Waffenhämmern (Klöztlův hamr). Zcela nejstarším známým majitelem ve středověku však byla rodina Bachmonnova, od které jej později koupil již zmíněný Klötzl. Historické záznamy z té doby nám v těchto místech ale uvádí dva mlýny: Obermühle a Hausmühle. Zda se jednalo o dvě budovy s mlýnskými koly těsně u sebe či o dva názvy jednoho mlýna, není již nikde upřesněno. Dalším známým majitelem byl v období druhé poloviny 19. století Josef Kopetzky, který jej vlastnil několik desetiletí. Jméno Kopetzky proslavil jeho syn Johann, který se stal počátkem 20. století vyhlášeným ředitelem školy v Bečově.

Vznik mlýnu je možno s určitostí stanovit do období 16. století, přesnější údaje ale nejsou k dispozici, možná mohl být ještě starší. Od počátku se jednalo o hamr zaměřený jak na výrobu zbraní (nože, dýky, šavle), tak na zpracování železa a opravu nářadí jednak pro zdejší hospodáře, jednak pro domácnosti a zřejmě i pro horníky, kteří ve zdejším kraji dobývali suroviny. Vyráběly se například pluhy, sekery, nože. Později se výroba omezila jen na zhotovování seker, háků, skob, kramlí či hřebíků.  Při zpracovávání železa bylo nutné topit dřevěným uhlím, to se dováželo z kopců Císařského lesa, kde se pálilo v milířích.

Poloha domů Horního hamru na mapě stabilního katastru v roce 1839.

Najdeme jej už na nejstarší mapě I. vojenského mapování z roku 1764 a následně na všech dalších mapách zdejšího kraje. Do roku 1849 spadal do katastru města Bečova, kdy se zde uvádí jak hamr (Hammerschmiede), tak také menší huť na zpracovávání železa. Poté byl katastrálně přidělen k obci Louka.

Zdejší hamr bylo zařízení o dvou kolech na stálé vodě. Pro pohon měchů se používala síla vody, roztáčela vodní kolo, jehož průměr byl 3,2 metrů. Kolo mělo horní přepad. Objekt mlýna tvořily čtyři domy, ve kterých mělo stálé bydliště 16 obyvatel. Posledním majitelem mlýnu byl v období první poloviny 20. století Fridrich Pichl, který jej vlastnil až do odsunu v roce 1946.

Celkový pohled na  Hamrerské údolí. Jedná se o objekty v pozadí. V popředí se nachází Spálený mlýn, vedle něj kaplička a v pozadí Horní hamr /1932/.

Sníek z opační strany. V popředí budovy Horního hamru V pozadí se nachází Spálený mlýn.

Snímek z roku 1928