Grundmühle u Týmova

Úvodní strana

Vysoko ve Slavkovském lese, kousek pod bývalou obcí Ostrov, pramení malý potok. Ten se nejdříve spojuje s několika dalšími potůčky a pak se vydává na svou krátkou cestu k severu. Nikdy nenesl žádné jméno, na žádné mapě nenajdeme nic, co by jej charakterizovalo. A jméno nedostal dodnes. Od začátku protéká údolím s ostrými a hlubokými srázy a prudce pádí z výšin k Libavskému údolí. Ve vzdálenosti asi kilometr od toku Velké Libavy stával na jeho levém břehu jediný mlýn. Od potoka k mlýnu vede poměrně krátký náhon, ale protože koryto potoku rázně spadá údolím dolů, dostal náhon vodu rychle do dostatečné výšky nad úroveň potoka. Tím získal majitel mlýna dostatečný spád, který byl následně využit k činnosti mlýna. Malý potůček měl často nedostatek vody, takže nebylo divu, že nad mlýnem byl vybudovaný středně velký vyrovnávací rybník. Zajímavý byl tím, že na rozdíl od většiny ostatních vyrovnávacích rybníků neměl výpusť na hlavní hrázi, ale uprostřed boční hrany rybníka. Odtud voda padala na lopatky vodního kola.

Poloha Grundmühle na katastrální mapě z roku 1839. 

Název tohoto mlýnu vznikl již ve středověku a pojmenovával jak zdejší samotu, tak samotný mlýn. Z historických pramenů nevyplývá zcela jasně, zda vznikla nejdříve samota či mlýn, ale většinou stál osamocený dům dřív a mlýn byl u něj přistavěn. Místu dali lidé už kdysi dávno název V údolí (in Grund). Jedná se o velice kuriózní název. Sice se mu říká „V údolí“, avšak stavby jsou na kopci vysoko nad uvedeným údolím (nad bývalou obcí Bystřina). Přesnější české označení by proto mělo být „U údolí“.

Poloha domků Grundhäuser nad bývalým mlýnem zachycených v katastrální mapě v roce1839.

Podle polohy těchto domků se dá předpokládat, že zde nejdříve žili místní horníci, kteří dolovali v okolí různé rudy. Jedině tak lze odvodit, proč si vybrali k životu celkem nehostinné místo mezi poměrně strmými, hustě zarostlými svahy kopců. Vždyť životní podmínky zde musely být velice kruté. Poté, co hornictví přestalo vynášet, se lidé přesto rozhodli v těchto místech zůstat i nadále a domky začaly být využívány jako obydlí lesních dělníků. Vysoce položené místo a husté okolní lesy neposkytovaly žádnou šanci na větší hospodaření na poli, takže práce v lese byla prakticky jediným možným způsobem obživy. Nejstarší písemné zápisy nalézáme roku 1658 ve farním archívu obce Kynšperku, kde je místo zapsáno jako in grund Zur Schönlind. Následně se objevuje roku 1762 ve stejné farní matrice obce Kynšperku tentokrát zapsaný jako Grund. Všechny tyto informace se týkají skupinky domů, historie mlýnu je však starší. Zcela nejstarší přímá zmínka o mlýnu pochází z roku 1762, kdy je ve farním archívu města Kynšperku zaznamenán zápis Frosch Mühl. Již J. Schaller zaznamenává roku 1785 zdejšího většího statkáře Jiřího Haase a pilu na zdejším potoce se jménem Froschmühle (Žabí mlýn). Následně jej J. G. Sommer roku 1847 již zapsal pod jménem Grundhäuser (pro samotu) a Grundmühle (pro mlýn). Důvod změny jména je známý. Avšak kdy přesně vznikl onen zcela první, původní mlýn zvaný Froschmühle, není dosud jasné. Jako u většiny zdejších historických mlýnů, objevil se již v době, kdy první osadníci zamířili do zdejších končin a kdy ještě neexistovaly žádné písemné záznamy o oblasti. Můžeme předpokládat, že se tak mohlo stát v průběhu 14. či 15. století. V pozdějších zápisech se objevuje logicky odvozené tvrzení, že své jméno měl dostat podle velkého množství žab, které se v jeho okolí nacházely. Jak se ze záznamů dovídáme, mlýn někdy ve dvacátých létech 19. století vyhořel. Zřejmě proto se v záznamech historika Sommera objevuje zmínka o kdysi existujícím mlýnu. Na základech mlýnu vznikl po několika letech zcela nový mlýn s novými obyvateli. Tomu už lidé začali říkat Grundmühle podle osady, která stála nedaleko. Na mapách z období kolem roku 1850 se pak již mlýn vyskytuje pod svým novým jménem. Také mapy z přelomu století a následně z 20. let mlýn uvádějí pod tímto jménem. Pracoval po celou svou dobu své existence jako pila. Mělo se jednat o mlýn s jedním kolem na nestálé vodě. Ovšem tato jeho funkce je známá až z posledního období. Protože však vznikl v dávné minulosti současně s domky Grundhäuser, je možné, že ve svých počátcích působil mlýn jako mlecí a čistící zařízení při zpracování horniny. Na pilu byl patrně přestavěn až po skončení zdejší hornické činnosti.

Mlýn Grundmühle. Budovy schoulené pod strmými kopci těsně u potoka /1929/.

Jeho konec byl naprosto stejný jako konec ostatních mlýnů v regionu. Po odsunu původních obyvatel v roce 1945 a začlenění místa do VVT byl ponechán svému osudu a následně vojskem stržen. Dnes najdeme na jeho tehdejším místě malé zbytky základů dvou budov, krásně zachovaný vyrovnávací rybník nad mlýnicí a poměrně zachovalý, i když dnes již zarostlý mohutnými smrky, dlouhý náhon, který je stále ještě velice zřetelný v lesním terénu. K místu jeho polohy se dostaneme poměrně jednoduše - po cestě z Kostelní Břízy směrem na Ostrov (odbočka doleva nad zámkem). Po pohodlné asfaltové silnici projdeme lesem a prudkým svahem sejdeme do údolí. Nádherná procházka vede okouzlujícím prostředím. Mineme nedaleké zbytky bývalého Neumühle a postupujeme dále kolem nového rybníka. Zde, těsně před zatáčkou cesty vzhůru k bývalému Týmovu, kousek za malým rybníkem, najdeme po levé straně silnice pod svahem poslední zbytky po tomto mlýnu. 

Pohled na základy bývalého mlýnu.  

Bývalý náhon. Kdysi se nacházel na světlých lukách.

GPS: 50°6'17.029"N, 12°37'5.363"E