Gáberův mlýn

Několik desítek metrů za Seffovým mlýnem, nedaleko Allisova mlýna, se ještě dnes dají najít zřetelné zbytky dalšího objektu. Jednalo se o stavení o třech domech a velké dřevěné boudě. K němu vede dodnes jasně patrný náhon dlouhý několik desítek metrů od poměrně velkého, stejně čitelného, vyrovnávacího rybníku. Mlýn fungoval jako pila, jejímž nejvyhlášenějším výrobkem byly dřevěné došky, často používaná střešní krytina pro stavení v okolí. Jeho další produkcí byla dřevitá vata pro sklárnu v Dolním Rychnově.
Své jméno dostal po zakladateli – Wenzelu Gaberovi, majiteli několika domků v lesích na kopci nad Lobezským potokem /říkalo se jim Gaberovy domky – Gaberlhäuser/. 
První konkrétní zmínku o mlýnu v Tereziánském katastru z roku 1715, který jej popisuje jako pilu o jednom kole na nestálé vodě. Josefská mapa z roku 1764 jej zaznamenává jako první. Dále jej nalezneme na mapách z roku 1836, tak i z roku 1877. Na těch Františko - Josefských jsou vyznačena vždy tři velká stavení. Mapa z roku 1862 jej zaznamenává rovněž a udává jeho jméno jako Ehrlichmühle. Datum vzniku lze položit nejméně do roku kolem 1700, ale ani zde nelze vyloučit, že k němu došlo mnohem dříve, leč žádné podklady pro to nejsou. Na mapce města Čisté mají oba objekty uvedeny číslo popisné 255. Posledním majitelem mlýna byl do roku 1945 Franz Lugert s přezdívkou Dietz. Mlýn byl, stejně jako většina místních mlýnů, rozbit československou armádou za dobu trvání VVT Prameny. Ještě dnes zde nalezneme docela zřetelné základy všech tří stavení. Nejvíce se dochovalo z mlýnice umístěné těsně pod kolem vedoucí cestou.

Poloha Gaberova mlýna na mapě z roku 1839

 GPS: 50°5'55.811"N, 12°42'15.119"E