Dorschnerův mlýn
Jakmile potok Velká Libava opustí bývalou obec Krásnou Lípu, protéká nádherným rozevřeným údolím. Ještě několik kilometrů směřuje na sever, než se dostane do míst, kde dosáhne hlubokých a srázných svahů v okolí Kostelní Břízy. Jakmile se k tomuto kopcovitému úseku přiblíží, pronikne do oblasti bývalé obce Bystřina, kde dnes stojí několik rekreačních domků.
Zde na jeho levém břehu stával od nepaměti objekt, který patřil mezi nejzajímavější ze zdejších mlýnů. Už jeho poloha je velice zvláštní. Potok protéká nejdříve prostorem bývalé obce, zde je těsně sevřen vysokými strmými svahy okolních kopců. Jakmile obec mine, obkrouží srázný skalnatý ostroh a v téměř devadesáti stupňové zatáčce nabírá ostře směr k západu. A zde, na druhé straně ostrohu, mimo dohled obce, stával těsně u břehu objekt mlýna.
Vzhled Dorschnerova mlýna v roce 1929.
V historických zápisech je uváděn jako mlýn o dvou kolech na nestálé vodě. Poprvé se objevuje v písemnostech josefínského katastru, kde je roku 1787 zaznamenán jako Dorschner Mühl. Jak nám zachovaly anály, jméno získal po svém prvním majiteli Dorschnerovi. Nalezneme jej už na nejstarším I. vojenském mapování z roku 1764 – 1768. Jako další jej zaznamenává Rainold roku 1821 jako Dorschnrmühle. V roce 1923 mlýn dostává také české jméno, které bylo přímo odvozeno od toho německého. Říkalo se mu Dorschnerův mlýn. Po roce 1945 bylo české jméno opět změněno, dostal pojmenování Lesní mlýn. Své nejmladší jméno však nenesl dlouho. Po odsunu původních majitelů v roce 1946 začal pustnout a při odchodu armády z těchto míst byl srovnán se zemí. Posledním majitelem byl Franz Neumann.
Z uvedených podkladů se dá soudit, že zdejší mlýn byl velmi starý. Starší písemné záznamy bohužel neexistují, ale v některých popisech bývá zařazován do období kolem 15. století.
Poloha Porscherova mlýna na katastrální mapě z roku 1841.
Velkou zajímavostí Bystřiny a Dorschnerova mlýna se stal skalní tunel. Ten prochází za Dorschnerovým mlýnem skrz kopec, který v těchto místech tvoří táhlý srázný ostroh. Někdejší majitel, Franz Neumann, nechal roku 1926 prokopat kopcem v tvrdém kameni vodní koryto. To mělo celkovou délku několik desítek metrů. Kopal ho za účelem přivedení většího množství vody do náhonu mlýna, čímž si chtěl zajistit celoročně dostatek vody, aby zde bylo možno pohánět i pilu. Tunel měl rozměry pouhých 60 x 60 centimetrů a bylo nutno jej kopat vleže.
Dodnes se zachovala historka, jak si jeden z kopáčů donesl rozbušku ze sokolovských dolů, aby si ulehčil práci odpalem skály, kterou bylo potřeba prorazit. Jakmile zapálil doutnák, plazil se rychle tunelem pryč, ale zachytil se vrškem kalhot o výztuhu v šachtě. Nemohl se vyprostit a doutnák stále hořel. Nakonec si roztrhal kalhoty, aby mohl uniknout. Šachtu opustil skutečně na poslední chvíli. Rozbuška hned nato vybuchla, oheň a černý dým mu přejel po zádech a ožehl jej. Popálení bylo naštěstí jen slabé a vlastně mu jen seškvařilo látku obleku.
Původní historický náhon začínal nedaleko středu obce, těsně za prvním zdejším mlýnem (Gerstnerův). Dále pak obcházel dokola celý ostroh a vedl k mlýnu. Ještě dnes jej lze v lese najít a poměrně dobře jej projít.
Bývalý náhon, který protíná ostrý skalní ostroh a míří ke mlýnu.
V roce 1957, to už byl mlýn zbouraný, tehdejší MNV v Kostelní Bříze, aby využilo prokopaného tunelu, nechalo na louce pod bývalým mlýnem vybudovat koupaliště napájené vodou přiváděnou tunelem. Dlouho v činnosti nebylo. Úbytek obyvatel znamenal, že o nové koupaliště nebyl zájem. Nepoužívané koupaliště je dosud velice dobře zachovalé.
Bývalé koupaliště opodál mlýna v roce 2010.
Na základech bývalého mlýna najdeme svítivě bílou stavbu elektrárny. Tunel vybudovaný téměř před sto lety k ní přivádí vodu z druhé strany kopce a tak jako jedna z mála součástí mlýnu slouží dodnes. V okolí elektrárny můžeme v trávě objevit zarostlé kamenné zbytky po ostatních budovách mlýna, v terénu však již jen těžko rozpoznatelné. Lze je vystopovat např. pomocí výše uvedené mapky, kde jsou jednotlivá stavení přesně zachycena.
Nový náhon před vtokem do skalního tunelu, který je ještě dnes využíván pro pohon turbíny.
Kontakt
Veškeré dotazy, žádosti či připomínky nám pošlete na následující adresu:horakrudum@gmail.com