Dorschnerův mlýn - Dorschnermühle

Tento mlýn se nacházel nedaleko obce Bystřina a v zápisech je uváděn jako mlýn o 2 kolech na nestálé vodě. Poprvé se objevuje v písemnostech Josefínského katastru, kde je roku 1787 zaznamenán jako Dorschner Mühl. Jak nám zachovaly anály, své jméno získal po svém prvním dávném majiteli Dorschnerovi. O tom, že se jedná o velice starý mlýn, svědčí skutečnost, že jej nalezneme už na I. vojenském mapování z roku 1764 – 1768. Jako další jej zaznamenává Rainold roku 1821 jako Dorschnrmühle. V roce 1923 mlýn dostává také české jméno, které bylo přímo odvozeno od toho německého. Jmenoval se Dorschnerův mlýn. Po roce 1945 bylo české jméno opět změněno. Začalo se mu říkat Lesní mlýn. Své nejmladší jméno však nenesl dlouho. V období trvání vojenského újezdu byl, stejně jako ostatní objekty v okolí, totálně zničen.

Mlýn Dorschnermühle v roce 1929

Velkou zajímavostí Bystřiny a Dorschnerova mlýna se stal skalní vodní tunel. Ten procházel skrz kopec za Dorschnerovým mlýnem, který v těchto místech tvoří táhlý srázný ostroh. Někdejší majitel, Franz Neumann, nechal v období kolem roku 1900 prokopat kopcem v tvrdém kameni vodní koryto. To mělo celkovou délku několik stovek metrů. Kopal ho za účelem, aby získal více vody do svého náhonu mlýnu a tím si zajistil dostatek vody potřebné k pohonu pily. Tunel měl rozměry pouhých 60 krát 60 centimetrů a bylo jej nutno jej kopat vleže. Dodnes se zachovala historka, kdy si jeden z kopáčů donesl rozbušku ze sokolovských dolů, aby si ulehčil práci odpalem skály, kterou se potřeboval prokopat. Jakmile zapálil doutnák a lezl urychleně tunelem pryč, zachytil se vrškem kalhot a výztuhu v šachtě. Nemohl se vyprostit a doutnák stále hořel. Nakonec si roztrhal kalhoty a utekl. Stihl ještě urychleně šachtu opustit, ale bylo to jen na poslední chvíli. Rozbuška krátce nato vybouchla a černý dým mu přejel po zádech a ožehl jej. Popálení bylo jen slabé a vlastně mu jen seškvařil látku obleku. Horník tak nakonec stihl z díry uniknout.
V roce 1957, když už byl mlýn zbouraný, nechalo tehdejší MNV v Kostelní Bříze využít prokopaného tunelu a na louce pod bývalým mlýnem nechalo udělat koupaliště, napájené vodou tekoucí šachtou skrz tunel. Dnes vtok do tunelu najdeme zcela bez problémů. Je zcela opravený a upravený a je stále využíván, kdy voda proudícím historickým kanálem je použita k pohonu vodní elektrárny, která stojí na místě původního mlýna. Výtok tunelu ze skály je částečně zasypaný, ale je zcela dobře identifikovaný. Nepoužívané koupaliště je dodnes zachovalé. Na základech bývalého mlýna dnes najdeme rovněž stavbu určenou k napájení koupaliště. V jejím okolí najdeme v trávě zarostlé kamenné zbytky po ostatních budovách mlýna, dnes však již těžko v terénu rozpoznatelné. Lze je vystopovat např. pomocí výše uvedené mapky, kde jsou jednotlivá stavení přesně zachycena. 
Naproti bývalému mlýnu přes dnešní silnici se dříve rozkládal pěkný rybník. Patřil k mlýnu a místní mu říkali Dorschnerteich (Dorschnerův rybník). Dnes je zarostlý křovím, nevábný, nevzhledný.

Poloha Dorschnerova mlýna na katastrální mapě z roku 1839. 

Zbytky rozstřílené obce Bystřiny (vpravo dole), s polohou Dorschnerova mlýna na fotu z roku 1952. Silnice z Kostelní Břízy na Rovnou a Krásnou Lípu se obtáčí kolem ostrého ostrohu, který kopíruje potok Velká Libava, který je zřetelně vidět díky kolem rostoucích stromů. 

GPS: 50°6'35.827"N, 12°37'56.799"E