Bühnlův mlýn

 První z mlýnů se nacházel nedaleko pramene v místech, kde teprve potok nabírá svou budoucí sílu. Rozkládal se necelých 300 metrů od prvních metrů potoka. Krajina je zde otevřená a potok teče klidným a pomalým tokem. Voda je jiskřivě čirá a odedávna se v ní proháněli krásně vybarvení pstruzi, kteří nacházeli plno úkrytů pod strmými břehy v jemných meandrech potoka. 

Snímek Bühnlmühle v roce 1946

Mlýn kdysi stával uprostřed luk pod bohatými lesy rostoucí po obou stranách potoka. Podél svahu a za mlýnem stávalo několik řad švestkových stromů, jejichž kvalita byla v okolí vyhlášena. Po opuštění místa lidmi však les zachvátil veškeré okolní prostory, takže dnes se zbytky stavení nacházejí uprostřed hustého lesa. Temná a zastíněná místa nikterak nepřipomínají slunná a prosvětlená prostranství, jak jsou k vidění na starých obrázcích. 
Objekt mlýnu se skládal ze dvou stavení, obytného a pracovního objektu a vedlejšího dřevěného stavení pro ustájení dobytka. Stával na pravém břehu potoka na krátkém prudkém svahu. Nad ním se nacházel velký vyrovnávací rybník, z kterého se voda kdysi přiváděla k mlýnskému kolu na pravé straně hlavní budovy.
Jednalo se o menší obilní mlýn, který sloužil všem sedlákům v širokém okolí horního toku Lobezského potoka. Patřil na potoku k těm starším. Nejstarší doložitelný záznam je detailní vojenská Františkovská mapa z roku 1836, na které již je mlýn zobrazen. Vidíme dvě stavení. Jeho poloha je také zachycena na mapě z roku 1862. Další Františko - Josefská mapa z roku 1877 jej zobrazuje také a rovněž se dvěma staveními.

Historický záběr mlýna ze západu

Jelikož jej mapa z roku 1764 ještě nezná, dá se s velkou jistotou určit, že doba jeho vzniku je kolem roku 1800. Svou činnost jako mlýn ukončil někdy v průběhu dvacátých let 20. století. Jeho obyvatelé se později živili na menším hospodářství kolem mlýna či prací v lesích. 
Svou příslušností spadal do katastru obce Čisté, avšak školsky do Vranova. Dnes se z něj zachovala jen jedna zeď s několika sklepy, kdysi důkladně překopaných hledači pokladů. Dlouhý náhon s vyrovnávacím rybníkem se zachovaly téměř nedotčené, ale jsou dnes zcela zarostlé vodními travinami.
Poslední majitelé v roce 1945 byli Rudolf a Emilie /rozená Gräfová/ Schweinitzerovi, kteří měli jedenáct dětí. Rodina těžce nesla příkaz k opuštění rodných míst, když roku 1946 společně odcházeli do Německa. Rudolf se s nuceným odchodem nikdy nesmířil a zemřel krátce poté v únoru 1947 ve městě Weikenreuthu.

Čelní pohled na mlýn od potoka /čtyřicátá léta/ 
 

Pohled na poslední zbytky Bühnlmühle v roce 1952. Tehdy zde již zůstaly jen trosky stavení, stále však jasně patrné, Ty se nacházejí uprostřed snímku, pod levým obloukem cesty. Cesta vedoucí kolem mlýna a protínající obrázek je silnice z Vranova do Kladské. Okolní plochy mlýna jsou stále ještě volné a světlé. Nacházely se zde louky, dnes většinu těchto prostor pokrývá hustý smrkový  les.

GPS:  50°5'15.201"N, 12°41'26.124"E