Allisův mlýn

Úvodní strana  

Lobezský potok posbíral vodu z náhorních rašelinišť nedaleko Kladské a prudce vyrazil směrem k severu. Před tím, než dosáhnul obce Podstrání, protékal klidným a mírným korytem v širokém údolí, lukami pokrytými svěží trávou. Od svého zrodu minul již čtyři mlýny usazené v této romantické krajině.  

Nedaleko před samotnou osadou Podstrání /Unter - Ehrlich/ se nacházel další z řady lobezských mlýnů, v pořadí již pátý. Menší objekt, skládající se ze tří stavení, stojící na pravém břehu potoka. Jednalo se o velice starý mlýn. Nestál těsně u břehu potoka, jak bývalo obvyklé, ale stejně jako sousední Gaberův mlýn ho od jeho toku dělilo téměř padesát metrů. Voda k němu byla přiváděna několik stovek metrů dlouhým náhonem z vyrovnávacího rybníka, který byl uměle vytvořen těsně pod již jmenovaným Gaberovým mlýnem. Náhon vodu vynesl vysoko nad hladinu potoka a tím vytvořil dostatečný spád, jehož síla roztočila kola mlýna. Pokud vyrazíme po staré cestě z Podstrání do Čisté, pod niž v minulosti Unter-Erlich patřil, vede nás silnice těsně vedle něj po levé straně.

Pohled na Allisův mlýn na katastrální mapě z roku 1839. Dvě žluté budovy mlýnu se nachází uprostřed. 

Pohled na Allisův mlýn ze Sklenného vrchu z roku 1946. Jedná se o objekt uprostřed snímku.

V zápisu ve šlikovském urbáři z roku 1525 je uvedeno, že v oblasti města Čisté pracovalo v té době celkem 8 mlýnů na drcení lnu a 4 mlýny jako pily. Nejsou ovšem blíže popsány a tak se dá jen nejasně určit, o které mlýny konkrétně se jednalo. Ovšem je známo, že drtírny lnu stávaly na Chalupském potoce a pily na Lobezském potoce. Tento mlýn byl s největší pravděpodobností jedním z uvedených čtyř pil. Nejstarší doložitelný záznam o něm ale nacházíme až v tereziánském katastru z roku 1715, kde je popisován jako mlýn s pilou o třech kolech na nestálé vodě. Josefská mapa I. vojenského mapování z roku 1764 jej poprvé zaznamenává místně. Další mapa z roku 1862 a všechny následující mapy zdejšího regionu jej zobrazují také. Nejpodrobněji je zobrazen na mapě II. vojenského mapování z let kolem roku 1876, kde je zachycený objekt s dvěma budovami, avšak bez symbolu mlýna, z čehož se dá usoudit, že v té době jako mlýn nemusel působit. Ale všichni pamětníci si mlýn od počátku 20. století pamatují opět jako plně funkční. Z uvedených podkladů je zřejmé, že vznik tohoto historického mlýna spadá do dávné minulosti, do období, kdy se takto podrobné informace nezapisovaly, takže nejsme schopni jeho stáří přesně určit. Ale pokud budeme vycházet z pramenů města Čisté, lze odhadnout jeho vznik minimálně na počátek 16. století, spíš ještě o něco dříve. Po dobu své činnosti fungoval jako pila vyrábějící prkna všeho druhu. Nemalou část produkce tvořila dřevitá vlna pro sklárnu a porcelánky v okolí.

Pohled na poslední zbytky mlýna v roce 2010. Jedná se o bývalou mlýnici.

Pohled do zbytků vnitřních prostor mlýnice.

Dodnes se z mlýna zachovaly jen vysoké obvodové zdi a základy sklepů, hustě zarostlé divokou vegetací. Ponuré torzo jakoby se smutně rozhlíželo kolem sebe po nádherném údolí plném přírodních krás. V letních měsících je natolik zakrytý vysokou trávou a kopřivami, že jej snadno přehlédnete. Přesto lze vystopovat zbytky velké budovy mlýnice, kde v místech bývalé lednice trčí z betonových fundamentů kotevní tyče kola, podobně jako v případě Seffova mlýna. Kolmo k mlýnici pak nacházíme základy středně velké dřevěné hospodářské budovy a naproti mlýnici pak stejně velkou obytnou budovu pro mlynáře a jeho rodinu.

V prosluněných stráních nad mlýnem se nacházejí dobře zachovalé zbytky poměrně velkého vyrovnávacího rybníku obklopeného řadou mohutných olší, se zřetelným náhonem zarostlým vysokou vlhkomilnou trávou. Mlýn patřil k obci Čistá a na podrobném plánku Podstrání má číslo popisné 232. Posledním známým majitelem byl Alois Lauterbacher, který měl přezdívku Mühlwenz Allis /mlynář Alois/. Byl bratrem mlynáře na Seffově mlýně.

Pohled na bývalou obytnou budovu mlýna v roce 2010, z které se dochovaly jen zarostlé nízké základy. 

GPS: 50°6'6.621"N, 12°42'11.581"E